Řekl bych, že člověk bez dovolené nemá v létě náladu na nějakou komplikovanou intelektuální zábavu. A pro nás, takto postižené, je přesně stvořena nová americká zábavná televizní show Wipeout. Nenutí nás přemýšlet a dovolí nám vypnout mozek při sledování toho, jak si soutěžící snaží ublížit na krkolomných a absurdních překážkách. Pořad se inspiroval kromě jiného fenomenální japonskou sérií Takešiho hrad, která kdysi šla i u nás. Pro úplnost je třeba říci, že Wipeout ve sledovanosti předstihl dosavadního krále televizních show, America's Got Talent. A to je co říct.
Wipeout najdete pochopitelně na Youtube, v lepší kvalitě pak na Rapidshare (třeba tady).
Pokud vás nejnovější trend televizní zábavy neoslovil, můžete si přečíst něco inteligentního, např. proč všichni používáme Youtube i když máme Stream nebo iDnes.tv: píše o tom Vreco.
26. srpna 2008
7. července 2008
Case study: Nintendo Wii a Strategie modrého oceánu
Strategie modrých oceánů se pěkně vyjímá na papíře, ale kritici často poukazují na skutečnost, že celá metoda je spíše „deskriptivní“, vycházející z popisu minulosti a mnohem hůře se aplikuje jako skutečný nástroj pro strategické řízení firmy. To je pochopitelně relevantní připomínka, ale v dnešní době už je možné najít příklady úspěšného nasazení. Jedním z nich je Nintendo Wii a šířeji se o něm rozepisuji na idealistickém webu.
1. července 2008
Druhý život agentury Millward Brown
Tomu říkám novinka: agentura Millward Brown - „lídr a autorita v oblasti značek, komunikace a výzkumu prostřednictvím sociálních sítí“, jak sama sebe pojmenovala v PR zprávě – si vytvořila pobočku ve virtuálním světě Second Life. To je pochopitelně zatraceně „cool“, protože není v dnešní době nic „in“ víc, než internetové komunity a všelijaké formy virtuálních světů s různými stupni odlidštění.
Přejme jim tedy hodně štěstí při zkoumání odvážlivců, kteří se na tamní ekonomice snaží zbohatnout, a dalších jim podobných šílenců. My, kteří víme, že SL je o ničem, si půjdeme v klidu expit do Shot Online.
A všichni ostatní zůstanou i nadále ukotveni v běžné realitě.
Update: Jiří Hlavenka píše o SL ve článku o MMORPG. A vyjadřuje se tam k počtu obyvatel tohoto "virtuálního světa" a k tomu, jak se tam prezentace firem "vyplatí". Najdete zde.
Přejme jim tedy hodně štěstí při zkoumání odvážlivců, kteří se na tamní ekonomice snaží zbohatnout, a dalších jim podobných šílenců. My, kteří víme, že SL je o ničem, si půjdeme v klidu expit do Shot Online.
A všichni ostatní zůstanou i nadále ukotveni v běžné realitě.
Update: Jiří Hlavenka píše o SL ve článku o MMORPG. A vyjadřuje se tam k počtu obyvatel tohoto "virtuálního světa" a k tomu, jak se tam prezentace firem "vyplatí". Najdete zde.
28. června 2008
Pro vodu? Jedině do Makra
Když chcete kvalitní značky a potraviny, tak musíte buď do drahých specializovaných obchodů, nebo do Makra. Nabídka ostatních supermarketů a hypermarketů je v tomto ohledu nesrovnatelně horší. Dobrá vína, olivové oleje, nejlevnější zmrzlina Haagen Dazs… A teď! Značková voda. A ne leda tak nějaká. Makro začalo prodávat Bling H2O, což je pravděpodobně nejdražší běžně distribuovaná balená voda na světě. A to pochopitelně vyvolává otázku, kdo v Čechách bude kupovat 750 ml vody za 1001,60 Kč s DPH. Já rozhodně ne.
On je tedy obecně celý ten koncept balené vody poměrně potrhlý a je vodou (ehm…) na mlýn kritikům, kteří tvrdí, že marketing a reklama prodává zmateným spotřebitelům neschopným jakékoli racionální úvahy věci, které vůbec nepotřebují. Na to se dost těžko argumentuje, protože skutečně těžko hledat něco rozumného na tom, když draze nakupujete vodu v plastu dováženou smradícími kamiony a stojící dny v nechlazeném prostoru, kde se pozvolna kazí, když vám kvalitativně plus mínus stejná teče skoro zadarmo z kohoutku.
Jenže tak úplně jednoduché to není. Každý, kdo tahal domů značkové balené vody, ví, že Evian nebo můj oblíbený Valvert nechutná stejně jako Dobrá voda. (Za podmínky, že vodu pijte z lahve – ve slepém testu se rozdíl poznává dost těžko :) ).
Každopádně kupovat láhev vody za litr mi přijde, jako když se chcete za každou cenu mentálně vyrovnat Paris Hilton. Ovšem taková voda Voss, stojí v Makru pouhých 82,73 Kč s DPH za 800 ml.
No nekupte to!
On je tedy obecně celý ten koncept balené vody poměrně potrhlý a je vodou (ehm…) na mlýn kritikům, kteří tvrdí, že marketing a reklama prodává zmateným spotřebitelům neschopným jakékoli racionální úvahy věci, které vůbec nepotřebují. Na to se dost těžko argumentuje, protože skutečně těžko hledat něco rozumného na tom, když draze nakupujete vodu v plastu dováženou smradícími kamiony a stojící dny v nechlazeném prostoru, kde se pozvolna kazí, když vám kvalitativně plus mínus stejná teče skoro zadarmo z kohoutku.
Jenže tak úplně jednoduché to není. Každý, kdo tahal domů značkové balené vody, ví, že Evian nebo můj oblíbený Valvert nechutná stejně jako Dobrá voda. (Za podmínky, že vodu pijte z lahve – ve slepém testu se rozdíl poznává dost těžko :) ).
Každopádně kupovat láhev vody za litr mi přijde, jako když se chcete za každou cenu mentálně vyrovnat Paris Hilton. Ovšem taková voda Voss, stojí v Makru pouhých 82,73 Kč s DPH za 800 ml.
No nekupte to!
12. května 2008
Výjimečně: vtipná reklama
Popravdě řečeno, nemám moc rád reklamu. Ani jako spotřebitel, ani jako reklamní ex-profesionál. A rozhodně nemám v úmyslu suchopárnost tohoto blogu rušit nějakými „veselými spoty“ či „vtipnými printy“. Ale když se to týká her a navíc je to z mého oblíbeného blogu... Povedená propagace na PSP.
2. května 2008
Hledáte insight? Máte ho mít!
Je mi jasné, že pořádný "insight" do atraktivní cílové skupiny 16-20 je v dnešní době terno. Ale k čemu by byl blog, kdyby se autor nemohl pochlubit skutečnými klenoty, že? Takže pokud jste dostatečně otrlí a chcete vidět něco, co je "in", "hip" a "cool" zároveň a jde skutečně až na dřeň, pak prosím zde (má oblíbená pasáž je ve 2:44), zde, zde a ještě zde (to už je ovšem jen pro opravdu velmi otrlé marketéry).
Enjoy. A neříkejte, že jsem vás nevaroval.
P.S.: A jako bonus má oblíbená thajská hitovka. Tímto snad konečně dokážu, že pověsti o mém pochybném vkusu ani v nejmenším nepřehánějí.
Enjoy. A neříkejte, že jsem vás nevaroval.
P.S.: A jako bonus má oblíbená thajská hitovka. Tímto snad konečně dokážu, že pověsti o mém pochybném vkusu ani v nejmenším nepřehánějí.
27. dubna 2008
Idealismus, Typad.com a jarní deprese
Beng! Beng! Je tady jaro! Příroda vytahuje barvy křiklavé jako leták na výprodej zimního oblečení, ulice jsou plné krásných holek, které vylezly z brlohů, kde se ukrývaly několik předchozích měsíců, je čas přezout na letňáky, zhubnout do plavek a začít chodit do posilovny. Není divu, že na každého normálního člověka dopadá v takové chvíli deprese a únava.
Kromě dobře míněných rad je nejlepším lékem smysluplná práce a idealismus, tedy prostá lidská víra v sílu myšlenky. Tak tedy léčím svou jarní depresi já a zanedbávám při tom psaní na blog (připište si prosím tuto výmluvu na seznam typických bloggerských výmluv, hned za „dýmějový mor v rodině“ a „vybitou baterii v notebooku“).
Zakládání naší firmy se konečně získalo reálné obrysy, protože máme internetové stránky (dokud nejste na netu, ve skutečnosti neexistujete a několikaměsíční práci pro klienty odvádí do té doby partička virtuálních duchů). Naši náplň činnosti popsal dostatečně výstižně Tomáš, takže se ho nebudu pokoušet dublovat. Pokud se mě někdo zeptá, co děláme, říkám, že „marketingové poradenství, výzkum a školení“. A mám to z krku.
Po mnoha dohadech, jak by měly stránky vypadat, jsme se rozhodli pro použití blogovacího systému. Možnost okamžitě přidávat a měnit obsah nám přišla důležitější než ohromující vzhled. Stránky jsou zatím graficky i obsahově poněkud spartánské, ale i tak se tam určitě najde pár zajímavých věcí: například když Katka popisuje svou pracovní cestu do Bukurešti nebo článek o archetypologii v lidovkách.
Pro tvorbu a správu stránek používáme Typad, který mě nepřestává překvapovat. Umí toho opravdu strašně moc a je opravdu strašně uživatelsky nepřítulný (ve srovnání třeba s blogger.com). Takže večery trávím čtením jejich helpu a snahou zapamatovat si, kde najdu často používaná nastavení v těch tisících položkách, které jsou k dispozici.
Líbilo by se mi asi zmigrovat svůj blog tam a více ho provázat s idealistickými stránkami. Odhaduji to ale tak na měsíc tvrdé práce, takže s tím ještě chvíli počkám.
A budu si raději užívat paprsků depresivního jarního slunce.
Kromě dobře míněných rad je nejlepším lékem smysluplná práce a idealismus, tedy prostá lidská víra v sílu myšlenky. Tak tedy léčím svou jarní depresi já a zanedbávám při tom psaní na blog (připište si prosím tuto výmluvu na seznam typických bloggerských výmluv, hned za „dýmějový mor v rodině“ a „vybitou baterii v notebooku“).
Zakládání naší firmy se konečně získalo reálné obrysy, protože máme internetové stránky (dokud nejste na netu, ve skutečnosti neexistujete a několikaměsíční práci pro klienty odvádí do té doby partička virtuálních duchů). Naši náplň činnosti popsal dostatečně výstižně Tomáš, takže se ho nebudu pokoušet dublovat. Pokud se mě někdo zeptá, co děláme, říkám, že „marketingové poradenství, výzkum a školení“. A mám to z krku.
Po mnoha dohadech, jak by měly stránky vypadat, jsme se rozhodli pro použití blogovacího systému. Možnost okamžitě přidávat a měnit obsah nám přišla důležitější než ohromující vzhled. Stránky jsou zatím graficky i obsahově poněkud spartánské, ale i tak se tam určitě najde pár zajímavých věcí: například když Katka popisuje svou pracovní cestu do Bukurešti nebo článek o archetypologii v lidovkách.
Pro tvorbu a správu stránek používáme Typad, který mě nepřestává překvapovat. Umí toho opravdu strašně moc a je opravdu strašně uživatelsky nepřítulný (ve srovnání třeba s blogger.com). Takže večery trávím čtením jejich helpu a snahou zapamatovat si, kde najdu často používaná nastavení v těch tisících položkách, které jsou k dispozici.
Líbilo by se mi asi zmigrovat svůj blog tam a více ho provázat s idealistickými stránkami. Odhaduji to ale tak na měsíc tvrdé práce, takže s tím ještě chvíli počkám.
A budu si raději užívat paprsků depresivního jarního slunce.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)


