tag:blogger.com,1999:blog-49144039122880114792024-03-13T18:45:12.786+01:00Blog v dekonstrukciO reklamě, médiích, brandingu, značkách a životě s nimi. A když se povede nějaká ta drobná dekonstrukce, je to důvod k oslavě sklenkou pozdního sběru.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.comBlogger54125tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-15274475911495082902012-01-01T23:20:00.000+01:002012-01-01T23:20:28.759+01:00PF 2012: Lenost přináší štěstí a úspěchZ mého blogu se pozvolna stává pouze skladiště každoročních péefek. Je to důsledek toho, že jsem měl osobně i pracovně skvělý rok. Na některé věci ale prostě nezbyl čas. Proto je můj poslední příspěvek na blogu z února, na mém Twitteru najdete jen automatické hlášky o lovech na Foursquare a ani můj Facebook už není co býval. <br />
<br />
Ještě jsem nebyl nucen vyhlásit <a href="http://vsemiosmi.blogspot.com/2008/11/co-je-emailovy-bankrot.html">e-mailový bankrot</a>, ale v seznamu důležité nepřečtené počty čekají zprávy staré několik měsíců. A během roku 2011 jsem dvakrát smazal kompletní seznam úkolů (to-do list), protože byl díky velkému množství položek prostě nepoužitelný.<br />
<br />
V Respektu vyšel na toto téma vynikající <a href="http://respekt.ihned.cz/z-noveho-cisla/c1-54223090-budme-linejsi">článek</a>, který jsem bohužel ještě nestačil dočíst do konce. Většina z nás má permanentní pocit, že nestíhá. Problém není jen v tom, že máme hodně práce a ta práce bývá často náročnější a komplexnější než dříve. Větší potíž je s jejím charakterem - neustále přicházející informace nás vyrušují a tříští náš pracovní den na krátké časové úseky, ve kterých se nedokážeme soustředit. Naše mozky nejsou připraveny na multitasking. Proto lidi, kteří při práci vyřizují e-maily, <a href="http://articles.cnn.com/2005-04-22/world/text.iq_1_mails-iq-messages?_s=PM%3AWORLD">mají horší výsledky</a>, než kdyby se zhulili marihuanou. (Ženy jsou na tom o něco lépe než muži, to je ale trochu jiná písnička.)<br />
<br />
V důsledku tak odvádíme méně kvalitní práci a snižuje se naše kreativita. Protože podle vědců náš mozek potřebuje poflakování ve stejné míře jako soustředění. Jsme-li neustále koncentrovaní, mozek nestíhá informace třídit a uspořádávat a ztrácí invenci. Zmiňovaný článek uvádí, že bez zahálky by Descartes, Einstein ani Geothe nic pořádného nevymysleli.<br />
<br />
Nikdo neví, jaký bude rok 2012. Neurovědci <a href="http://www.guardian.co.uk/science/2012/jan/01/tali-sharot-the-optimism-bias-extract">zjistili</a>, že evoluce vybavila lidstvo neodůvodněným optimismem. Měli bychom si tuto víru v lepší zítřky udržet i na osobní úrovni bez ohledu na znepokojivé předpovědí. Už proto, že titíž vědci tvrdí, že je to pro nás zdravější než realistický skepticismus.<br />
<br />
Do roku 2012 vám přeji dostatek produktivní lenosti.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-87517248176439505532011-02-16T10:06:00.000+01:002011-02-16T10:06:49.626+01:00Český spotřebitel 2011: výběr z trendůHádat, jaký bude letos zdejší spotřebitel, je nevděčná a komplikovaná práce. Proto jsem připravil pouze lehounký a nezávazný výtah z mých pozorování a věštění.<br />
<br />
Pokud vás zajímají spotřebitelské trendy, dovolím si doporučit můj <a href="http://trendometr.posterous.com/">blogový zápisník</a>, kde najdete pouze nekomentované odkazy a citáty související s globálním i lokálním trendováním.<br />
<br />
<div id="__ss_6942250" style="width: 425px;"><strong style="display: block; margin: 12px 0 4px;"><a href="http://www.slideshare.net/thrivnak/idealisti-trendy-2011" title="2011: Výběr z trendů">2011: Výběr z trendů</a></strong><object height="355" id="__sse6942250" width="425"><param name="movie" value="http://static.slidesharecdn.com/swf/ssplayer2.swf?doc=idealistitrendy2011-110216005930-phpapp02&stripped_title=idealisti-trendy-2011&userName=thrivnak" /><param name="allowFullScreen" value="true"/><param name="allowScriptAccess" value="always"/><embed name="__sse6942250" src="http://static.slidesharecdn.com/swf/ssplayer2.swf?doc=idealistitrendy2011-110216005930-phpapp02&stripped_title=idealisti-trendy-2011&userName=thrivnak" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="425" height="355"></embed></object><br />
<div style="padding: 5px 0 12px;">View more presentations from <a href="http://www.slideshare.net/thrivnak">Idealisti</a>.<br />
<br />
<br />
</div></div>David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-90317539811140959062011-01-03T00:18:00.000+01:002011-01-03T00:18:44.703+01:00PF 2011: Dobrá zpráva o štěstí<!--StartFragment--> <br />
<div class="MsoNormal"><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Přelom roku je vždy ideálním časem pro zhodnocení pokroku, který věda učinila v oblasti lidského štěstí. V mých předchozích novoročních přáních jsem odkazoval na praktické návody a rady, jak dosáhnout kýženého stavu spokojenosti a tělesné i dušení pohody (tak štěstí definuje </span><span lang="CS"><a href="http://www.merriam-webster.com/dictionary/happiness">výkladový slovník</a></span><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">). <o:p></o:p></span></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Tyto články najdete </span><span lang="CS"><a href="http://www.davidsimak.cz/2010/01/pf-2010-10-zatracene-dobrych-rad.html">zde</a></span><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">, </span><span lang="CS"><a href="http://www.davidsimak.cz/2009/01/pf-2009-jak-se-ctit-astn-ii.html">zde</a></span><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"> a </span><span lang="CS"><a href="http://www.davidsimak.cz/2008/01/pf-2008-jak-se-ctit-tastn.html">zde</a></span><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">. <o:p></o:p></span></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Celá ta záležitost se štěstím má však zásadnější rozměr pro celou lidskou společnost, zvlášť když dojde na ekonomické lámání chleba. I přes pozvolný odchod recese nedávají vyhlídky amerických zaměstnanců příliš důvodů k optimismu. A tak se tamní akademické mozky zabývají řešením otázky, zda je možné produkovat v hlavách lidí nějaké rozumné množství štěstí, aby si svou situaci tak nebrali. <o:p></o:p></span></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><span lang="CS"><a href="http://money.usnews.com/money/careers/articles/2010/04/14/the-science-of-workplace-happiness.html?PageNr=1">Výsledky</a></span><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"> zatím nejsou příliš překvapivé: vědci radí psát si na pracovišti seznamy věcí, které se nám podařily, najít si chvilku pro meditaci a nebrat práci jako zaměstnání, ale jako povolání či poslání.<o:p></o:p></span></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Každopádně akademici zůstávají optimističtí a tvrdí, že učinit pracující síly šťastnými bude relativně snadné. Sdílejme tedy jejich dobrou náladu a těšme se na další užitečné rady, které využijeme na našich pracovištích.<o:p></o:p></span></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">A na závěr mám jednu opravdu </span><span lang="CS"><a href="http://www.nytimes.com/2010/06/01/health/research/01happy.html">dobrou zprávu</a></span><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">: Rozsáhlá studie, která se zabývala vnímáním pocitu štěstí u lidí různého věku, ukázala, že se cítíme mizerně pouze do padesáti. Tam se začíná naše vnímání měnit a už v osmdesáti pěti jsme šťastnější než v osmnácti. <o:p></o:p></span></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Máme se tedy na co těšit.<o:p></o:p></span></div><div class="MsoNormal"><br />
</div><div class="MsoNormal"><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Přeji mnoho tělesné i duševní pohody do roku 2011.<o:p></o:p></span></div><!--EndFragment-->David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-62725435532384712812010-04-23T10:58:00.000+02:002010-04-23T10:58:20.120+02:00Plačky za značky II: eBankaKdyž jsem se onehdá zeptal svých online přátel na to, zda ještě stále používají doménu <a href="http://ebanka.cz/">ebanka.cz</a> pro přístup k účtu, poměrně značné množství odpovědělo, že ano. Nepřekvapuje mě to. <br />
<br />
Držet si účet u "raifky" není příliš racionální rozhodnutí, zvlášť když u jiné banky máte vedení skutečně zdarma. Jenže představa, že jsem vydán napospas systému KB, který sice umí podobné věci, ale jeho uživatelské rozhraní působí jako z doby děrných štítků, ta mě trochu děsí.<br />
<br />
Za vychytaným webovým interfacem byla eBanka banka jako každá jiná. Jenže právě to rozhraní představovalo zatraceně důležitou drobnost. Teprve když jsem se v systémech jiných bank pokoušel provést triviální operace, došlo mi, kolik času a nervů mi eBanka šetří. Možná už ostatní náskok zdejší první internetové bankovní instituce dohnali, ale praktické zkušenosti mi spíš říkají, že ne.<br />
<br />
Systém zatím funguje, takže stýskání není úplně na místě. Jen se obávám, aby ho nezrušilo nějaké "osvícené" manažerské rozhodnutí.<br />
<br />
Pokud vůbec může být banka "cool", pak byla cool eBanka. A dnes mBank. A jako "<a href="http://www.lidovky.cz/lustelomanie-00e-/ln_noviny.asp?c=A100205_100008_ln_noviny_sko&klic=235341&mes=100205_1">přední český trendspotter</a>"bankám vzkazuji: <a href="http://www.youtube.com/watch?v=LbzzEvNI3Uc">Čech</a> není cool. <a href="http://www.youtube.com/watch?v=q75JrXWC__s">Holubová</a> není cool. Nejvíc cool je přinést zákazníkům skutečný benefit místo toho, aby se o tom jen planě plkalo.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-51726082686795346202010-02-05T11:04:00.001+01:002010-02-05T13:25:37.953+01:00Trendy 2010: Globální zápecníciPo pár plzničkách <a href="http://www.dejrest.cz/u-petnika/kde-nas-najdete">U pětníka</a> jsme posledně s kamarádem vedli truchlivé řeči o tom, že dřív bývalo líp. Známe se prakticky od porodnice a bylo období, kdy jsme se u piva vídali obden. Ono je jednoduché skočit na jedno, když bydlíte za rohem, ale o dost těžší, když to k sobě máte desítky kilometrů. Nejsnazší způsob, jak se potkávat častěji než jednou za uherský rok, je v dnešní době nějaký společný byznys. <br />
<br />
Pokud jste hráli <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/The_Sims">The Sims</a>, tak víte, jak přátelství funguje - musíte s panďulákem za jiným panďulákem, najít společná témata a toto opakovat do zblbnutí, i když už je vztah navázán.<br />
<br />
Přes všechny řečičky o blízkosti duše v důsledku o jakémkoli vztahu rozhoduje blízkost geografická. Nemůžete mít gang zároveň na pravém i levém břehu Vltavy. <br />
<br />
A nic na tom nezmění ani všechny ty blýskavé nové technologie. Pokec na Skypu je lepší než esemeska, ale není to totéž jako sedět u jednoho stolu (což nejspíš potvrdí každý, kdo je nucen v rámci efektivity schůzovat pomocí videokonferencí). <br />
<br />
Prostě čím šířeji se naše vědomí rozprostírá po celé planetě, tím hlouběji potřebuje být naše nevědomí ukotveno v bezpečí <a href="http://keithhopper.com/blog/brief-history-of-hyperlocal-news">hyperlokality</a>.<br />
<br />
Naše dojetí nad osudy země, kterou známe pouze z televizních zpráv je upřímné podobným způsobem, jako když roníme slzičku na konci hollywoodského bijáku. Ale neuklizený sníh na chodníku před domem nás naštve opravdově. <br />
<br />
Podobně fungují mezilidské vztahy.<br />
<br />
Facebook není příliš dobrý v utužování reálných přátelství, zato exceluje při udržování <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Weak_ties#Weak_tie_hypothesis">"slabých vazeb"</a>, tj. velmi zjednodušeně povrchní známosti. Může za to kromě jiného i technologie, která filtruje informace jiným způsobem než to děláme v reálu (mám na mysli konstrukci feedu od "přátel" směrem k nám). <br />
<br />
To ovšem dělá z internetových sociálních sítí ideální platformu pro hyperlokální aktivity. Facebook už dávno přesáhl kritickou mez a díky počtu uživatelů má potenciál silného lokálního média. Jako pravověrný Bubenečák tam mám místní informace na dosah ruky - jak ze <a href="http://www.facebook.com/pages/Dejvice/200113439320?ref=ts">skupiny</a>, tak z <a href="http://www.facebook.com/pages/Prague-Czech-Republic/Praha-6/110738609233?ref=mf">radniční stránky</a>. Kam se hrabe jakákoli tiskovina. A to se bavíme jen o elementární funkčnosti. V blízké budoucnosti zde určitě budeme organizovat skupiny odporu i poznávat své sousedy. <br />
<br />
Nakonec jistě vzniknou i mnohá přátelství u nevirtuálního piva.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-11385685254408075552010-02-02T15:47:00.000+01:002010-02-02T15:47:15.049+01:00Trendy 2010: Pomocí strojů nám vládnou fachidiotiMám doma moderní čidlo ovládaní teploty. Někdo ho nastavil, aby přes den udržovalo 22 stupňů. Pokud jsem v práci, je zbytečné v bytě tolik topit. Mohl bych se začíst do mnohastránkového manuálu a určitě bych to během slabé čtvrthodinky přenastavil. Ale protože je mi líto toho času, pokaždé když odcházím, manuálně pootočím kolečkem. Je to můj nový rituál. Který si vynutil stroj.<br />
<br />
Dříve jsem se těšil z každé nové elektronické hračičky. Když něco kupuji dnes, trpím pouze frustrací z nutnosti učit se další uživatelské rozhraní a z představy, jak budu tvrdohlavý křemíkový pidimozeček nutit komunikovat s ostatními součástmi mého technického ekosystému.<br />
<br />
Nová aplikace <a href="http://foursquare.com/user/da_id">Foursquare</a> je něco jako elektronické píchačky - nestačí si ale štípnout dvakrát denně, jak <a href="http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2008121910">Pavlovovi psi</a> jsme odměňování body za každé zalogování do systému. Necháváme sebou manipulovat zcela dobrovolně.<br />
<br />
Majitel Facebooku <a href="http://www.readwriteweb.com/archives/facebooks_zuckerberg_says_the_age_of_privacy_is_ov.php?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+readwriteweb+%28ReadWriteWeb%29&utm_content=Google+Reader">prohlásil soukromí za přežitek</a>. Je to jednodušší, než nutit stroje, aby se naučily chránit naše soukromá data.<br />
<br />
Stroje nás ovládají už dnes: nastavují nám doma teplotu, dávají pozor, abychom <a href="http://www.lexwarelabs.com/sleepcycle/">správně spali</a>, <a href="http://www.directlife.philips.com/">dostatečně se hýbali</a>, řvou, když něco <a href="http://www.rememberthemilk.com/">nestihneme</a>. Budí nás, vaří nám kafe, připravují nám pokrmy. Ukazují nám cestu, udržují stanovenou rychlost a rozhodují kolik síly přenesou na to které kolo v autě. Stroje zařizují lety do vesmíru, chod jaderných elektráren i plynulost provozu ve městě. <br />
<br />
Namítnete, že ty stroje navrhují a ovládají lidé. Kvalifikovaní lidé. Ano. Tito kvalifikovaní lidé uvrhli svět pomocí sofistikovaných matematických polointeligencí simulujících budoucnost finančních trhů do jedné z největších ekonomických pohrom všech dob. Tito lidé navrhli rozhraní Windows - operačního systému s pitomým a nelogickým ovládáním, který se až donedávna vypínal tlačítkem Start. Teď je to standard pro vzhled naprosté většiny programů na této planetě.<br />
<br />
Stroje navrhují fachidioti - lidé s vysokou inteligencí, ale nulovým sociálním cítěním. Odborníci, kteří se nedokáží na problém dívat jinak než prizmatem své specializace. V dobré víře konstruují hloupé věci, které otravují život celému lidstvu.<br />
<br />
Žili jsme v romantických představách, že nás jednou ovládnou stroje s inteligencí vyšší než je naše. To jsme si fandili. Lidstvo bude klidně sloužit i technologii s intelektem obyčejné kalkulačky.<br />
<br />
A jakou to má souvislost s rokem 2010? Současným hitem jsou <a href="http://www.lupa.cz/clanky/foursquare-je-pry-quotpristi-twitterquot/">Location Based Services</a> a <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Augmented_reality">Augmented reality</a> (termíny, které snad zatím ani nemají ustálený český překlad). Jinými slovy technologie umožňující strojům získat podstatně lepší kontrolu nad tím, co děláme v reálném (nikoli virtuálním) světě. David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-56561034287067240132010-01-18T00:15:00.000+01:002010-01-18T00:15:04.177+01:00Google vs Čína: příběh od pokerového stoluPro nás, normální lidi bez insider informací, kteří se ke světu dostávají skrze tlačítko „Google search“ a „I’m Feeling Lucky“, je těžké posuzovat dění ve vyšších sférách atmosféry. Osobně mi kroky velkých korporací připomínají chvíle, kdy se dívám na turnaje pokeru v televizi – protože pokerové strategii moc nerozumím, vidím především lidi s vážnými, nehybnými tvářemi. Ti všichni mají jistě komplikované a na výhru orientované plány. Já ale nevím jaké. <br />
<br />
O <a href="http://www.lidovky.cz/google-hrozi-odchodem-z-ciny-dgd-/ln_noviny.asp?c=A100114_000064_ln_noviny_sko&klic=235007&mes=100114_0">Číně a Googlu</a> bylo napsáno mnoho úvah a komentářů od těch, kteří té vysoké hře rozumějí lépe. Nechme ale nyní stranou všechny úvahy o tržních podílech a ušlých ziscích.<br />
<br />
Pojďme se na situaci podívat optikou příběhů, které vyprávějí značky. To je totiž to, co si na pozadí racionalizujících vysvětlení odnášíme jako běžní spotřebitelé. <br />
<br />
Co je ve hře u tohoto stolu? Důvěra.<br />
<br />
Google má k dispozici neuvěřitelné množství dat o nás, uživatelích. Nejenom, že ví, co nás zajímá a na jaké stránky chodíme - jeho servery chrání naše uložená důvěrná data, od e-mailů až po citlivé soubory. Nikdo jiný nyní nedisponuje takovým množstvím privátních a potenciálně zneužitelných informací. Snad kromě Facebooku. Ten ovšem vyřešil svou neschopnost chránit soukromí uživatelů tím, že jednoduše prohlásil <a href="http://www.wowdaily.info/pooh/a.asp?a=2015844">soukromí za překonané</a>.<br />
<br />
Google zvolil jinou cestu. V jeho<a href="http://www.google.com/corporate/tenthings.html"> korporátním desateru</a> najdeme prohlášení o tom, že chce vydělávat peníze, aniž by působil zlo. Někomu to možná přijde naivní, jenže nezapomínejme na zmiňovanou důvěru. Chcete, aby někdo, komu svěřujete své digitální soukromí vydělával za každou cenu? Víte, jak by vypadalo využití vašich dat při maximalizaci užitku? Nechtějme si to ani představovat...<br />
<br />
V Číně Google radikálně slevil ze svých zásad. Ve chvíli, kdy vláda diktuje seznam „nepohodlných“ témat, poškozeni jsou uživatelé. Pomáhat autoritativnímu systému potlačovat právo na svobodné vyjádření názoru lze těžko chápat jako „no evil“.<br />
<br />
Složitá hra, kterou Google hraje, se nyní vyvíjí v jeho prospěch. Sám příliš neriskuje - buď zůstane zásadovým, nebo bude jednou z mála entit na zemi, která veřejně donutila čínskou vládu k ústupkům.<br />
<br />
Vedlejším efektem je, že teď musí s kartami ven i konkurenti. A to především Microsoft. Ten je v podstatně nevýhodnější situaci, protože pro něj čínský trh znamená mnohem více. <a href="http://www.zive.cz/bleskovky/steve-ballmer-microsoft-v-cine-zustane-a-podridi-se-tamnim-zakonum/sc-4-a-150515/default.aspx">Patolízalská reakce </a>Steva Ballmera ujišťující Čínu o své loajalitě je ale více, než by mohl Google doufat.<br />
<br />
V postkomunistických zemích jsme na podobné řečičky o „dodržování zákonů“ trochu přecitlivělí. Prostě ne každý praktikuje politiku nulového zla. Třeba si na to uživatelé vzpomenou, až budou nahrávat svá data z nových Office na <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Windows_Live_SkyDrive">SkyDrive</a>.<br />
<br />
I kdyby ne, jsme svědky zajímavé lekce o iluzi nepolitického byznysu a o tom, že firemní hodnoty nejsou vždy jen věty vytištěné na stěně. Možná jde o víc než jen partičku pokeru.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-5211138357471420642010-01-03T11:13:00.001+01:002010-01-03T11:13:06.902+01:00PF 2010: 10 zatraceně dobrých rad<p>Myslím si, že pokud už člověk chce zaneřádit svět dalším novoročním přáníčkem, mělo by aspoň přinášet něco zajímavého a užitečného.</p> <p>Proto se zde na blogu pravidelně věnuji vědeckému poznání v psychologii štěstí a dnes se podělím o deset aktuálních rad. Najdete je <a href="http://www.yesmagazine.org/issues/sustainable-happiness/10-things-science-says-will-make-you/" target="_blank">zde</a>, kde si zároveň můžete vytisknout <a href="http://www.yesmagazine.org/pdf/48/Happiness_Poster11x17.pdf" target="_blank">plakát</a> a pověsit si ho někam na stěnu.</p> <p>Pokud jste líní číst si to v angličtině, dovolil jsem si rychlý a neumělý překlad.</p> <p><em>10 vědeckých rad, které vám přinesou štěstí:</em></p> <p><em>1. Naučte se užívat si drobností, které přináší každý den. <br />2. Vyhněte se srovnávání s ostatními. <br />3. Dejte penězům menší důležitost (to se těžko řekne, ale když to říkají vědci…). <br />4. Mějte ušlechtilé a smysluplné cíle. <br />5. Buďte iniciativní v práci. <br />6. Važte si své rodiny a udržujte kvalitní přátelské vztahy. <br />7. Usmívejte se, i když vám zrovna není do smíchu. <br />8. Upřímně a pravidelně vyjadřujte svou vděčnost. <br />9. Choďte cvičit. <br />10. Pěstujte altruismus.</em></p> <p>A ještě drobná osobní poznámka. Období ekonomických korekcí (nebo chcete-li krizí) bývají zatěžkávací zkouškou našeho vnímání světa. Je snadné ztratit se v takové situaci ve víru pocitů, otupit funkce našeho kritického rozumu. Jsme a budeme i nadále svědky bezúčelného emočního surfování v médiích, v politice i v byznysu. </p> <p><strong><a href="http://www.britskelisty.cz/9712/19971231c.html#61" target="_blank">“Pravda je soud, který obstál ve zkušebním ohni kritiky,”</a></strong> cituje Karel Čapek TGM v “Hovorech”. </p> <p>Právě teď mi to přijde jako velmi inspirující konstatování.</p> <p>Takže do roku 2010 přeji správně používaný rozum, dobrou intuici a adekvátně prožívané emoce.</p> David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-38857125565151790992009-12-16T23:51:00.001+01:002009-12-16T23:52:17.025+01:00Cyberpunkový nákup v Alza.cz "Budoucnost už nastala, jen je nerovnoměrně rozložená", <a href="http://technet.idnes.cz/rok-2029-vsude-jsou-pocitace-neexistuje-soukromi-frs-/sw_internet.asp?c=A091211_102403_sw_internet_vse">řekl prý</a> William Gibson.<br />
<br />
Je těžké nevzpomenout na cyberpunkové "<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberpunk">high tech, low life</a>", když člověk přichází k centrále Alza.cz v ulici příznačného jména - Jateční. Prosincový soumrak a zplodiny z ucpaných ulic sedají na Prahu. Neony holešovického Red Light districtu se rozsvěcí.<br />
<br />
Ruce v kapsách, empétrojky v uších. Dav nehledá laciný sex, ale výhodnou elektroniku. Pohodlnější čekají v autech frontu na místo k zaparkování, pěší vcházejí rovnou dovnitř. <br />
<br />
Vnitřek zašlé indistriální budovy je překvapivě světlý a ve vzduchu ucítíte wifi zdarma. Navigace je jednoduchá - zaplacené elektronické objednávky mají check-in u počítačů, ostatní mohou platit cash u řady automatů dále. Obsluhu zvládne i dítě. Stroj bez řečí vrátí pětikorunu. Člověk by jistě vyváděl, že nemá dost drobných. <br />
<br />
S lidmi jsou obecně potíže. Mladý manažer bere kolem ramen jiného mladého člověka a jemně mu vysvětluje, že ta poslední Nokie není na hraní, ale na práci. Cesta k efektivitě spočívá ve vyloučení nespolehlivých elementů z distribučního procesu.<br />
<br />
Stěna je až někam ke stropu pokryta novotou zářícími obrazovkami. Každý si může najít tu svoji. Na velikosti záleží. Nic pod 42 palců nemá smysl.<br />
<br />
Jakmile odevzdáte peníze, musíte z tepla ven na mráz. Symbolické. <br />
<br />
V improvizovaném stanu u skladu je sice zima, ale nesněží tam a ani neprší. Robotický ženský hlas vyvolává čísla jak v nějaké bizarní loterii. Čas od času opakuje ty, kteří se pro zboží nedostavili. Zřejmě je pohltil tajemný holešovický smog nebo zešíleli z obrovské nabídky elektronických hraček v hale. Není ale čas přemítat nad jejich pohnutým osudem. Slyším své číslo.<br />
<br />
U pultu, na jehož konec ani nedohlédnu, vydávají brigádnice zboží. Jejich prací je převzít lístek a předat balíček. Živočišné agentky digitálního cara. Front-end se bez lidí neobejde. Zvlášť pokud vyjdou levněji než stroje. Svým nákupem jsem se kvalifikoval na párek rohlíku zdarma. Hladově beru.<br />
<br />
Pevně svírám svou krabici elektroniky, jako bych ji mohl ochránit před krví podlitýma očima místních notoriků. <br />
<br />
Takhle se prodávají vánoční dárky. Ještě se máš co učit, Ježíšku. <br />
<br />
Miluju to. <br />
<br />
Nikde jinde bych se ke své závislosti nedostal rychleji. <br />
<br />
Líbí se mi efektivita procesů, která z toho čiší. Je to fascinující.<br />
<br />
Pro člověka z minulého století ale i trochu znepokojující.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-1708561673013967692009-11-29T22:42:00.003+01:002009-11-29T22:48:38.873+01:00Chuť fastoodu v kriziMám spoustu ohavných spotřebitelských úchylek. Kupříkladu kupuji Beaujolais nouveau v Lidlu a ochutnávám každou novinku vyprodukovanou fastfoodovými řetězci. Kladivo krize však nejspíš dopadá i na ně, protože většina z nich <a href="http://ekonomika.ihned.cz/c4-10070860-37942820-001000_d-fastfoody-lakaji-na-krizova-menu" target="_blank">připravila různá "krizová menu"</a>. Dost dobře si umím představit, že se část cenově citlivých zákazníků vrátí k "vlašáku se dvěma", a s tím je jistě třeba bojovat. <br />
<br />
Pokud bych měl výsledek hodnotit z hlediska zákaznické <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Customer_experience" target="_blank">brand experience</a>, pak u mě rozhodně prohrává Subway - jejich mikrosendvič nezažene hlad a jakmile koupíte dva, dostáváte se cenově nebezpečně blízko nabídce dne, která je kvalitativně nesrovnatelná. A to je hlavní problém: zatímco B Smart od KFC představuje zmenšenou variantu klasické chuti, Baby Subs jsou senzoricky úplně jiná písnička. <br />
<br />
Boulevard ani Burger King zatím na krizovou notečku moc nehrají a tak u mě vyhrává Mc Donald's, který má nejlépe cenově segmentovanou nabídku a za pade tam dostanete asi nejvíc muziky. <br />
<br />
Pro mě jsou ovšem nejzajímavější rozličné speciální edice a inovace. Podle nich hodnotím skutečnou kvalitu nabídky jednotlivých řetězců. Většina bitev se doposud vedla pouze mezi KFC a Mc Donald's, ale letošní závěr roku má překvapivého vítěze. KFC zcela rezignovalo na novinky (kromě sladkostí, na které bych upřímně šel raději jinam), v Boulevardu jsem zažil vždy spíše zklamání (naposled zabodovali s bagetou postavenou na tatarce a rybích prstech - to už je ale dlouho) a Mc Donald's má body spíš za snahu. Je pravda, že představil nejvíce novinek, ale nic chuťově nepřebilo klasickou nabídku. Takže přestože oceňuji odvahu předhodit Čechům opravdu pálivé jídlo (Big Jalapeňo), jednoznačným vítězem je pro mě BK a jeho fenomenální <a href="http://www.youtube.com/watch?v=j9fQpT-9yNo" target="_blank">Angry Whopper</a>. <br />
<br />
Kvality Burger Kingu neoceňuji jenom já. Klasický Whopper obsadil čestné desáté místo v <a href="http://czechoutchannel.blogspot.com/2009/09/brewstas-burgers.html" target="_blank">žebříčku best burgerů</a> Czech please a ocenění přišlo i z <a href="http://fastfoodzurnal.blogspot.com/2009/09/recenze-angry-whopper-z-burger-kingu.html" target="_blank">Fast Food Žurnálu</a>, který asi jako jediný cíleně mapuje lokální junkfood. <br />
<br />
Takže dobrou chuť, až budete potřebovat něco rychlého a kalorického.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-62925974094926306352009-11-16T11:50:00.003+01:002009-11-17T09:49:34.142+01:00Stesk po bezcílnosti (k výročí listopadu 89)Vzpomínám si, jak jsme v dětství šli s otcem na procházku na Malou stranu. Byl vánoční čas a sníh pokryl neudržované, špinavě šedé ulice bílým popraškem jako když babičky sypaly práškový cukr na perníkové domečky. Bylo ticho a prázdno. Jednou za čas jsme potkali zachumlanou postavu, ale pokaždé přešla na druhý chodník. V tom tichu jsme slyšeli pouze vlastní kroky. Připadal jsem si jako v nějaké pohádce. Nebo filmu z První republiky. <br />
<br />
Hezká vzpomínka. A doufám, že také vzpomínkou zůstane. Praze víc sluší rušivý a znepokojující tep života než 40 let zimního spánku. <br />
<br />
Mladá fronta <a href="http://ona.idnes.cz/dvacet-let-po-revoluci-po-cem-se-nam-styska-a-po-cem-ne-pcv-/ona_deti.asp?c=A091111_181846_ona_deti_ves" target="_blank">píše o věcech</a>, po kterých se lidem stýská. Já mám vzpomínky, ale nemám stesky. Že prý jsme například žili kulturněji. Ve světě převrácených hodnot jsme skutečně silněji vnímali umění - třeba nelegální nebo pololegální knihy, filmy a koncerty. Cenzoři nás ochraňovali před určitou formou braku, ale na oplátku nás zahrnovali jinou. Na TV Barrandov momentálně běží <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Xp1_Ew9E9PQ" target="_blank">Major Zeman</a>, zřetelný příklad tehdejší šmíry, která neobstojí před žádným kritickým měřítkem. Na reálsocialismu jako takovém nebylo nic dobrého a kdokoli tvrdí opak, pouze živí své iluze.<br />
<br />
Vybavuji si ten zvláštní pocit bezcílnosti, když jsme se spolužáky v pubertě prolézali Prahu připomínající na správných místech město duchů. Náplavky u Vltavy, zanedbané stráně, zapomenuté výhonky průmyslových komplexů představovaly zvnějšnění mého stavu mysli. Náš život měl nulovou perspektivu. Na výběr bylo kolaborovat s režimem (jít do „Strany“), dělat zbytečnou práci nebo se stát věčným outsiderem v disentu. Začali jsme poslouchat a žít <a href="http://www.youtube.com/watch?v=-Y7aY-WfK8M" target="_blank">punk</a>. No Future.<br />
<br />
Rok 1989 byl dobou dnes nepřestavitelného patosu.<br />
<br />
Všechny to cinkání klíči, společné zpívání a dojímání… Bylo to zvláštní. Asi jako když si poprvé vezmete extázi a všichni lidi na světě vám přijdou ohromně milí a plyšoví na dotek.<br />
<br />
Během <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Palach%C5%AFv_t%C3%BDden" target="_blank">Palachova týdne</a> jsem dostal pohlavek od estébáka. Tím moje hrdinství končí a z komunismu jsem odešel pouze na levelu <a href="http://www.demagogie.cz/2009/02/16/miroslav-stepan-z-ksc-a-nejsme-deti/" target="_blank">"zlobivé dítě"</a>. Pak už jsem pouze stál na správné straně. Když se nás stávkový výbor zeptal, jestli odvolat moc milého komunistického ředitele gymnázia, hlasoval jsem poslušně - za jeho odvolání. Jaké si nás vychovali, takové nás měli.<br />
<br />
Večer sedmnáctého listopadu 1989 si vybavuji zcela živě. Vylezli jsme s kámošem na střechu <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Kongresov%C3%A9_centrum_Praha" target="_blank">PAKULu</a>, abychom se po pár pivech pokochali výhledem na večerní Prahu. O demonstraci jsem shodou okolností nic nevěděl (nezapomínejte, že nebyly mobily ani Facebook). Mezi sedmou a osmou hodinou jsem však pocítil zvláštní záchvěv sounáležitosti a soucitu s celým lidstvem. Nevím, co to bylo. Možná jsem se napojil na kolektivní nevědomí, možná to byl side-effect mizerného piva a možná jsem si to jen vymyslel, aby ta historka měla šťávu. <br />
<br />
Každopádně když jsme slezli ze střechy a pokračovali na další pivo, dávali jsme si ho už v jiné realitě. <br />
Mé generaci přisoudily sudičky svět ovládaný diktaturou. Svoboda byla nepovolený termín (pokud nešlo o <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_Svoboda" target="_blank">Ludvíka</a>). Znali jsme ji jen jako útěk do privátních sfér - ať už do knih nebo do zahrádkářských kolonií a chalup. Když jsme vyrůstali, stavěli jsme si v hlavách zdi cely. Svět byl definován hranicemi zakázaného a povoleného. Snili jsme o tom, že ty zdi jednoho dne zbouráme. Ale naše sny o svobodě, byly představy vězně, který desítky let prožívá dopředu tu chvíli, kdy si sedne do restaurace a objedná opravdový steak a čerstvě natočené pivo. <br />
<br />
Svět, ve kterém žijeme, není svět našeho dětství. Už začínáme tušit, že svoboda neznamená jen větší výběr u regálu a porno v televizi. Ale že její součástí je i odpovědnost za zmiňovaný kus hovězího a točené pivo. <br />
Husákovy děti svobodu osahávají, strkají si ji do pusy, šťouchají ji prstíky do očí, čichají k ní, olizují ji a prostě se ji všemi smysly snaží integrovat do svého světa. Tunelují ji, zneužívají, bezostyšně konzumují, pomlouvají, bojují za ni či před ní utíkají. Každý podle své nátury. <br />
<br />
Kecal jsem. I mně se občas zasteskne. Po té bezcílnosti a prázdnotě. Po černobílém světě s jasně rozdanými rolemi. <br />
<br />
Tak se projevuje můj strach ze svobody.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-70440022431397364732009-10-23T15:14:00.000+02:002009-10-23T15:14:18.160+02:00Plačky nad časem, marketingem a značkou QuellePoslední dobou tragickým způsobem zanedbávám svůj blog. Důvodů je více. Pozorný čtenář si jistě již dávno povšiml vlevo bloku Twitter updates, nepozorný nechť si mě přidá <a href="http://twitter.com/da_id">zde</a>. Snažím se veškeré své moudro vměstnat do 140 znaků (aby se případně dalo <a href="http://bloggingbits.com/the-art-and-science-of-retweeting-for-twitteraholics/">retweetnout</a>). Blogy píšou “<a href="http://tvmedia.ign.com/tv/image/article/976/976175/lost-others1_1240594171.jpg">ti druzí</a>”, my <a href="http://slovnik.seznam.cz/?q=twitter&lang=en_cz">štěbetající</a> to jen posíláme dál. (A Facebook je stále <a href="http://www.davidsimak.cz/2009/05/trendometr-hlasi-facebook-je-out.html">out</a>.)<br />
<br />
Časy se prostě mění a mnohé naše jistoty mizí. Stejně jako některé značky <a href="http://mam.ihned.cz/1-10000125-37398270-101000_d-cc">zásilkových firem</a>. Zbyněk Petráček v souvislosti s tím píše o “<a href="http://www.lidovky.cz/mise-jmenem-quelle-0nm-/ln_noviny.asp?c=A091022_000047_ln_noviny_sko&klic=233868&mes=091022_0">generaci Quelle</a>”, pro kterou je podle něj typické to, že si svobodný svět představovala skrze optiku barevných stránek tištěných katalogů. Je to trefný postřeh. My, “husákovy děti” jsme to měly jinak - v “Bravíčku” jsem poprvé zahlédl Blade Runnera a svůj názor na fungování světa jsem posléze coby copywriter prodal na billboard cigaret Lucky Strike. “Svoboda volby”, stálo tam.<br />
<br />
Generacemi se budeme podrobněji zabývat v našem novém <a href="http://idealisti.eu/etnobus-vyzkum.html">projektu</a>, který je dalším důvodem, proč jsem zanedbával svůj blog. <a href="http://www.etnobus.cz/">Etnobus</a> bude pravidelný entografický výzkum a možnost realizovat se v trendspottingu (po čemž už několik let toužím). <br />
<br />
Jo, a abych nezapomněl: podle mě marketing <a href="http://idealisti.eu/2009/10/strasidlo-marketingu-odchazi.html">zanikne</a>.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-8857127119414146172009-09-09T17:01:00.001+02:002009-09-09T17:03:21.419+02:00Recyklace značky PicantePicante býval nonstop <a href="http://www.cuketka.cz/?p=21">fresh-mex fastfood </a>v pražské Revoluční ulici. I přes přízeň z řad hladových nočních flamendrů a nestíhajících denních manažerů nakonec zavřel krám. Přesto jsem nedávno objevil jeho branding při nákupu <a href="http://www.marhaba.cz/assets/images/SawrmaSendvic.gif">šawrmy</a> v syrsko libanonském <a href="http://www.marhaba.cz/index.html">bistru</a> na Praze 6 - sendvič byl zabalen v papíře potištěném logem Picante. A tak je vidět, že zkrachovalé značky často žijí nejenom v myslích spotřebitelů, ale i fyzicky. Kupříkladu recyklované jako <a href="http://img34.imageshack.us/img34/4993/img0168r.jpg">balící papír</a>.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-8521003383359895752009-07-31T10:47:00.003+02:002009-07-31T11:20:20.659+02:00Proč jsem si koupil botasky?O designové kolekci značky Botas bylo napsáno mnoho (například <a href="http://www.ct24.cz/ekonomika/61976-tradicni-ceske-firmy-vsadily-na-retro-design/">tady</a> a <a href="http://respekt.ihned.cz/c1-37748260-zmrtvychvstani-botasek">tady</a>) a proto nechci přilévat olej do ohně (nebo nosit dříví do lesa?). Slyšel jsem ale pár názorů typu „to bych si v životě nekoupil“, což mi přišlo zajímavé. <br /><br />Argumenty byly v zásadě tyto:<br /><br />1. Nekupoval jsem je za komančů nebudu je kupovat dnes.<br />2. České boty bych si nikdy nekoupil, ať vypadají jakkoli.<br />3. Je to masovka, kterou prodává Baťa. Ergo jsou málo „kůl“.<br /><br />To vše celkem chápu, já botasky taky nikdy neměl a nevzpomínám si, že bych si někdy koupil české boty. <br /><br />Proč jsem udělal výjimku?<br /><br />1. Líbí se mi od chvíle, kdy jsem je viděl na výstavě designu v <a href="http://www.upm.cz/">Uměleckoprůmyslovém muzeu</a>. A to je asi nejdůležitější. <br />2. Je to fascinující příběh propojení byznysu s designem - nehledě na pozoruhodnou resuscitaci klasického produktu ze „hřbitova značek/brand graveyard“.<br />3. Považuji za dobré podpořit mladé designéry a přispět tak k pozvolné kultivaci zdejšího kýčovitého a vyprázdněného prostoru. A čím víc se nových botasek prodá, tím líp. <br /><br />Btw mám <a href="http://www.bata.cz/artikl/81630">tyhle</a> - což jsou nejspíš ty nejnudnější. To jsem celý já.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-71100288375403059192009-06-19T12:21:00.001+02:002009-06-19T12:28:55.825+02:00Marketing v sociálních sítích: epic failsPravděpodobně znáte termín „<a href="http://www.urbandictionary.com/define.php?term=epic%20fail">epic fail</a>“, který je poslední dva roky <a href="http://www.google.com/trends?q=epic+fail&ctab=0&geo=all&date=all&sort=0">prudce na vzestupu</a>. Pokud ne, nuž... Těžko to označit jinak než jako „<a href="http://failblog.org/2009/06/18/baby-goods-fail/">epic fail</a>“. <br /><br />Současný buzz kolem síťového marketingu vynáší na hladinu především rozličné úspěšné <a href="http://www.facebook.com/marketing">case studies</a>. Podle mého jsou však mnohem poučnější příklady těch, kterým to nevyšlo a jejich „epic fail“ se dost možná zapíše do učebnic moderního marketingu. Devět nešťastníků <a href="http://blogs.zdnet.com/feeds/?p=1204">vyjmenoval ZDNet</a>. Vřele doporučuji. <br /><br />Bylo by myslím zajímavé, dát dohromady podobný seznam i v českém prostředí. Pokud máte nějaké kandidáty, napište je prosím do komentářů nebo mi je pošlete na <a href="http://www.blogger.com/profile/03348284135559099225">mail</a>. <br /><br /><a href="http://www.youtube.com/watch?v=q1YUWceI6GA">And now for something completely different.</a>David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-41861650318940610972009-06-04T19:37:00.003+02:002009-06-04T20:23:35.495+02:00Překvapivý vítěz voleb: FacebookJako volič si připadám tak nějak… Neosloveně? Kdybych do schránky nedostal volební lístky, skoro bych netušil, že se něco děje. Pouze mi u východu z metra nějaká mladá dívka vnutila leták ČSSD, na kterém mě nejvíc zaujal parciální lak – říkal jsem si, kolik to sakra muselo stát. Pak vím, že se házely vajíčka po Paroubkovi, jelikož má <a href="http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Paroubkova_bradavice">bradavici </a>a je <a href="http://www.lidovky.cz/paroubek-obvinil-ods-z-provokace-d4n-/ln_domov.asp?c=A090603_164926_ln_domov_ani">marťan</a>. Jakou to má souvislost s evropskými volbami, to netuším.<br /><br />Politická scéna se jako obvykle podobá základní škole o velké přestávce. Jedni s brekem žalují „Vy jste házeli“, a ti druzí se založenýma rukama kroutí hlavami: „To my ne, to jiní.“ <br /><br />Takže není až tak překvapivé, že se směje někdo třetí. Sociální pavučina Facebook získala tolik pozornosti, že by se jeden zamyslel, jestli náhodou za celou vaječnou aférou nestojí jejich PR oddělení. Jak ho stará média prezentovala v souvislosti s volbami?<br /><br />1. Jako médium s vysokou mírou relevance vůči cílové skupině mladých lidí.<br />2. Jako médium vlivné.<br />3. Jako výborný prostředek organizace a komunikace – zkuste si nějakou akci připravit za pomoci lidé.cz nebo líbímseti.cz.<br />4. Jako samozřejmou součást dnešní reality – o Facebooku se píše jako o „Facebooku“, nikoli jako např. o „sociální síti Facebook“, tzn. už není potřeba vysvětlovat, co vlastně Facebook je.<br />5. Jako místo, kde je dobré být, pokud chci být informovaný – informace na Facebooku vnikají, ostatní média je teprve přebírají.<br /><br />Takže lze předpokládat, že Facebooku v důsledku přibudou v ČR jak uživatelé, tak inzerenti. Ne, že by na tom v globálním měřítku nějak záleželo, ale stejně je to zvláštní výsledek české předvolební kampaně. <br /><br />A co s těmi volbami? Ještěže existuje ten internet – zadal jsem si vše do <a href="http://kohovolit.eu/drupal/cs/eu/parl/votematch">předvolební kalkulačky</a> a mám jasno.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-65194690697807109942009-06-02T23:50:00.003+02:002009-06-02T23:56:17.028+02:00Televizní tip: True BloodJeden z nejlepších televizních seriálů současnosti je o upírech, měňavcích, vlkodlacích a podobných příšerách z temnost. A narozdíl od série Angel je myšlen smrtelně vážně. Divné? <br /><br />Tvůrcem True Blood je Alan Ball, člověk, který stojí scénáristicky za Americkou krásou a především sérií Six Feet Under. Obě díla se vyznačují realistickými charaktery a provokující reflexí současné americké společnosti. <br /><br />Nejinak je tomu v True Blood. Příběh se odehrává v alternativní realitě, kdy je vynalezena umělá krev a upíři žijící do té doby skryti ve stínu se náhle stávají součástí běžného světa. Soužití s lidmi, kterým do té doby doslova pili krev však pochopitelně není jednoduché... <br /><br />True Blood patří k dílům odrážejícím současnou atmosféru nejistoty, stejně jako třeba Battlestar Galactica. Stín představuje podle hlubinné psychologie odvrácenou a záměrně ignorovanou stránku našeho Já. Bytosti, které v něm přebývají jsou pak personalizací našich obav a strachů. <br /><br />V Buffy ještě bylo možné s Temnotou bojovat, v True Blood už se s ní musíme naučit žít.<br /><br />Poučné. A díky produkci HBO velmi koukatelné.<br /><br /><br />(Btw: Druhá série se začne vysílat 14. června, první série běží aktuálně v české premiéře na HBO.)David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-56070802607059746012009-05-26T21:46:00.004+02:002009-06-05T10:45:28.100+02:00Trendometr hlásí: Facebook je outTak jsem zas po dlouhém čase vytáhl ze sklepa svůj zaprášený trendometr a přiložil ho Facebooku. Co myslíte? Totální OUT! <br /><br />Je to tak. Každý mejdan má ten zlomový okamžik, kdy zábava začne upadat a od té chvíle to jde už jen z kopce. Zrovna teď to zažíváme ve velké párty nazvané Trvalý růst. Nebo to si takhle jedete už sedmý pracovní den ohromnou <a href="http://www.fortunewatch.com/wp-content/uploads/2007/04/stock_rally1.PNG">rally</a> v <a href="http://www.livecharts.co.uk/MarketCharts/crude.php">surové ropě</a> na NYMEXu a najednou vám něco v hlavě začne říkat: „Vystup chlape, už máš na nový Porsche, žádnej trend neroste až do nebe.“ Však to znáte. <br /><br />Facebook není téma geekovských blogů, ale Hospodářských novin. Slova „ajsíkjů už nepoužívám, radši se naloguju na fejsbůk“ neříkají teenageři, ale mámy od rodin. Rychle rostoucí sociální síť míří nezadržitelně do mainstreamu a je stejně stylotvorná jako iPhone od chvíle, kdy se začal prodávat u zdejších operátorů. Když někdo není na Facebooku, není to zaostalost, je to postoj. <br /><br />Co by nám trendometr schválil?<br /><br />Se sociálního balastu nejspíš maximálně <a href="https://twitter.com/da_id">Twitter</a>, který u nás zatím stále čeká na svou <a href="http://technet.idnes.cz/cermak-vitejte-na-safari-celebrit-vitejte-na-twitteru-ja-tu-byl-uz-pred-oprah-1sa-/sw_internet.asp?c=A090421_125455_sw_internet_mbo">Oprah</a>. A možná <a href="http://www.ning.com">Ning</a>, kde si vytvoříte vlastní soukromou komunitu a máte vystaráno. <br /><br />Zdaleka nejvíc je ovšem zajít na večeři s přáteli, poslechnout si koncert kapely, která se nedá stáhnout na <a href="http://www.lupa.cz/zpravicky/rapidshare-opet-upravuje-limity/">Rapidshare</a>, vydat se na procházku do lesa a vůbec provádět všelijaké staromódní <a href="http://lamer.cz/quotes/show/23141">offline aktivity</a>. <br /><br />Prostě <a href="http://www.root.cz/clanky/komiks-dusledek-krize/">krize</a>.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-48095584758338184922009-04-28T00:52:00.004+02:002009-04-28T17:11:04.615+02:00Krize v HobitíněDle mého skromného názoru jsou Češi hobiti: žijí v ošklivých <a href="http://ekonomika.idnes.cz/cesky-sen-o-bydleni-v-primestskych-oblastech-neplni-ocekavani-p6l-/ekonomika.asp?c=A090426_202404_ekonomika_dp">norách</a>, kouří <a href="http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2005101605">tabáček </a>, pijí <a href="http://ekonomika.idnes.cz/heineken-zkousi-prorazit-s-pivem-v-plastu-fi6-/ekoakcie.asp?c=A090425_094124_ekoakcie_pin">pivíčko </a> a příliš se nestarají o to, co se děje za hranicemi jejich zemičky. Jenže špatné zprávy dorazily nakonec i sem, pane Holbytlo. <br /><br />Klasická média, která od začátku krizí strašila, mohou mít radost ze svého sebenaplňujícího se proroctví – jejich propady údajně <a href="http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=630945">dosahují</a> až 40 % a slevy na reklamu jsou až 90%. A tak prý upírají své naděje k internetu. To je dost odvážná strategie pro zemi, která zaujímá jednu z posledních příček v procentu domácností <a href="http://www.zive.cz/Clanky/Ceska-IT-domacnost--evropsky-podprumer/sc-3-a-146727/default.aspx">připojených k internetu</a> (hůře je na tom jen Kypr, Řecko, Rumunsko a Bulharsko). <br /><br />Své o tom vědí v reklamních agenturách, které podle iHned vyloženě <a href="http://hn.ihned.cz/c1-36629100-reklamni-agentury-bojuji-o-preziti">bojují o přežití</a>. My poradci jsme na tom naopak podle médií <a href="http://www.e15.cz/byznys/poradci-a-pravnici-tezi-z-krize-82234/">dobře</a>. To nemohu potvrdit ani vyvrátit, ale faktem je, že se mi stýská po mé <a href="http://www.youtube.com/watch?v=eqLcYtCSlTo">zlaté kreditní kartě</a>. Každopádně vtipné reklamy <a href="http://www.youtube.com/watch?v=mOvoO6eQDms">vznikají</a> i nadále. Nejspíš ze sebe kreativci to nejlepší vydávají pod tlakem, podobni <a href="http://www.labuznik.com/article.php?ID=196">olivám</a>. <br /><br />Těžkou zkouškou prochází i automobilový průmysl toužící v Evropě po šrotovném stejně jako zpitý flamendr nad ránem po lajně <a href="http://www.youtube.com/watch?v=-HvivsY6K0U">kokainu</a>, která by ho ještě chvíli udržela na nohou. Marná jsou varování před kocovinou. Nebuďme na vlády naštvaní – hrají <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Ju-FVknlSg8">vabank</a>, stejně jako mnoho firem, a doufají, že krize odezní dříve, než se poptávka vyluxuje do posledního autíčka. V Německu se zatím <a href="http://respekt.ihned.cz/c1-36683560-auta-a-jejich-nemci">nebojí</a>, protože vyrábějí malá a úsporná auta (až drobné výjimky). <br /><br />To ve Velké Británii na to jdou jinak. Aston Martin hodlá uvést na trh <a href="http://www.wired.com/autopia/2008/08/aston-martin-un">One-77</a>, káru za bratru pětatřicet mega. Unese image značky Aston Martin cenu z nebeských výšin? Těžko říci. <br /><br />Taková Honda se naopak drží pěkně při zemi a na všech čtyřech – uvedla na trh <a href="http://www.nytimes.com/2009/04/12/automobiles/autoshow/NY-ELEMENT.html?_r=1">„dog friendly“</a> automobil. <br /><br />A pak že krize není k ničemu dobrá. Kdy to auto dorazí do Hobitína? Čekají tady na něj <a href="http://ekonomika.idnes.cz/cesi-za-krmivo-pro-psy-a-kocky-utrati-uz-pres-tri-miliardy-korun-p83-/ekonomika.asp?c=A090413_152801_ekonomika_pin">miliardy</a>.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-25076847490311135782009-03-15T21:40:00.003+01:002009-03-15T23:17:18.971+01:00Dáme si pauzu, FacebookuJsou chvíle, kdy si uvědomíte, že vám nějaký vztah přerůstá přes hlavu. <br /><br />A to je přesně čas říci jasné „Dost!“. <br /><br />Pokud kupříkladu při sexu kontrolujete došlé sms a máte tendenci na ně odpovídat, není to zcela přirozené. (Ne, to se mi nestalo, pouze jsem o tom četl.) Váš vztah s technologií překročil určitou rozumnou mez. <br /><br />Já jsem se rozhodl říci dost Facebooku. Nejenom, že jsem si zvykl kontrolovat aktuální stav několikrát za hodinu, ale zároveň pozoruji tendenci hodnotit kvalitu života lidí kolem podle kvality jejich statusů. „Co dělají?“ ptám se znepokojeně, když se dlouho neobjevuje nějaký zajímavý update. <br /><br />Nejspíš žijí své reálné životy a zanedbávají své virtuální alter ego. Což nejsem schopen pochopit – snad si přece kdokoli může pustit Facebook na mobilu, když třeba v restauraci odejde jeho partner/partnerka na toaletu, a napsat tam něco zajímavého? Nebo když čeká na zastávce? Nebo když se nudí na poradě? Nebo když stojí ve frontě na pokladnu? Ne?!<br /><br />Ehm…<br /><br />Podobně znepokojivá je tendence žít tak, abych měl co psát do statusu. Na jednu stranu je to samozřejmě výzva mít zajímavý život, na stranu druhou asi není úplně v pořádku myslet neustále na to, jestli můj poslední zážitek pobaví mé „přátele“ na fejsbuku. <br /><br />Takže říkám dost a vyhlašuji, že se na Facebook nepřihlásím.<br /><br />Týden.<br /><br />Déle si nemůžu dovolit Facebook jako technologii ignorovat. <br /><br />Přijde vám to divné?<br /><br />A jaká byla vaše nejdelší doba strávená bez mobilu v posledních pěti letech?David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-16342532697930844122009-03-11T10:32:00.003+01:002009-03-11T10:49:17.268+01:00Ztráta soukromí? Dostaňte na Facebook rodiče a prarodičeNení tomu tak dávno, kdy Evropská komise <a href="http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/159832-evropska-komise-varovala-pred-facebookem.html">varovala</a> před <a href="http://www.outbreak.biz/czech/2009/2/12/libimseti-je-pro-losery.html">Facebookem</a>. Přesněji řečeno – vyslovila obavu nad nekontrolovaným publikováním osobních údajů na Síti. <br /><br />Upřímně řečeno, myslím si, že žádná varování příliš nepomohou. Přesto je řešení jednoduché – nechť si naivní teenageři na Facebooku přidají do přátel své rodiče a prarodiče. A hned jim dojde, jak je důležité přemýšlet nad tím, co kde zveřejním a co znamená hlídat si své „veřejné soukromí“.<br /><br />Btw. Evropská komise jako obvykle objevuje Ameriku. A to doslova - stačí si přečíst tento <a href="http://www.usatoday.com/tech/webguide/internetlife/2007-10-03-teens-facebook_N.htm">článek na USA Today</a>.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-25028946619727365162009-02-13T18:56:00.001+01:002009-02-13T19:00:18.225+01:00Auto k bytu: marketingové zoufalstvíZpůsob, jakým získáváte publicitu při marketingové kampani, vysílá důležitý signál nejenom samotnému zákazníkovi, ale veřejnosti obecně. Vzpomeňme, jaký signál kdysi <a href="http://mam.ihned.cz/c4-10000135-19516120-100000_d-znacky-ktere-pohrbila-reklama">vyslala značka Cadillac</a> svým zákazníkům, když se spojila s prodejcem sekaček na trávu. <br /><br />Už tři developerské firmy <a href="http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/bydleni/clanek.phtml?id=628659">postavily </a>své současné kampaně na tom, že k bytu dostane kupující auto. První se zřejmě inspiroval ve <a href="http://reality.ihned.cz/c4-10009020-31451560-K00000_d-jak-dnes-prodat-byt-francouzi-pridaji-auto">Francii</a>, ostatní už se jenom přidali. Jestli se přidá čtvrtý a pátý, už asi byt bez auta neprodáte. Bude to standard. <br /><br />A jaký signál že to developeři vysílají? „Jsme naprosto zoufalí. Uděláme cokoli, abychom prodali. Kromě toho, že bychom snížili cenu.“ <br /><br />Na přečtení takového signálu nepotřebuji být realitní analytik – kdyby mi to náhodou nedošlo, stačí si přečíst <a href="http://www.lidovky.cz/koupite-si-byt-dostanete-auto-dk1-/ln_noviny.asp?c=A090120_000133_ln_noviny_sko&klic=229615&mes=090120_0">noviny</a>. <br /><br />Jsem zvědav, která automobilka začne jako první nabízet k autu byt. Vzhledem ke stavu obou odvětví půjde zřejmě o oboustranně výhodnou crosspromotion.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-44774018569393877272009-01-27T17:28:00.005+01:002009-01-28T09:59:14.360+01:00Jak budovat brand pomocí SEODostalo se nám od <a href="http://www.logio.cz/">spřáteleného klienta</a> rychlokurzu o <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Search_Engine_Optimization">SEO</a>. Zželelo se mu nás, když viděl naše pramálo optimalizované stránky <a href="http://www.idealisti.cz/idealisti/branding/">o brandingu</a>. Uvědomil jsem si přitom, jak velký rozdíl je „vědět jak je SEO důležité“ a „jednat podle SEO“. <br /> <br />A jak jsem nadšený, podělím se o pár dobrých rad. Co tedy radí SEO <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Lama_(počítačový_žargon)">lama</a>? <br /><br />1. Zaregistrujte se do co nejvíce různých katalogů a rejstříků firem, o nichž jste nikdy neslyšeli. Existují <a href="http://tvorba-webu.zdarek.com/seo/kam-vlozit-odkaz.php">seznamy</a>, které prý zaručují kýžené zvýšení <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank">PageRanku</a>. Hádám, že tak na dva až tři odkazy ze seznamu chodí i lidé. Ale to nevadí. Důležité je, že tam chodí roboti.<br /><br />2. Pravidelně spamujte diskuse na webech relevantních k tématu vašich stránek. Je vcelku jedno, co tam napíšete, hlavně aby tam byl odkaz na vás. Mějte ale na paměti, že diskuse občas navštěvují i lidé, nejenom roboti.<br /><br />3. Při psaní textů myslete na svého nejdůležitějšího čtenáře. Tím je <a href="http://www.thinkin-lincoln.com/files/googlebot.png">Googlebot</a>. Je to tvor mdlé inteligence, proti kterému je každý šváb bakalářem kosmologie. Pro jednoduchost si ho ale představujme jako extrémně pitomého psa. Pokud má něco pochopit, musíte mu to donekonečna opakovat. Když třeba děláte zubní kartáčky, dbejte na to, aby se spojení „zubní kartáček“ a „ústní hygiena“ střídaly ob větu. Zatímco psa můžete teoreticky vychovávat metodou cukru a biče (myšleno obrazně!), na googlebota smíte použít jen cukr. Jinak se naštve a máte se zobrazováním utrum.<br /><br />Budiž tento příspěvek dalším důkazem, že <a href="http://wikipedia.infostar.cz/c/co/common_sense.html">selský rozum</a> prostě není všemocný. Přesto se najdou tací, kteří by mysleli, že stačí psát pro čtenáře, nespamovat prostor kolem sebe a být přítomen tam, kde jsou lidé. Každý středně úspěšný blogger ale dnes už píše primárně pro roboty. A to je teprve rok 2009! <br /> <br />P.S. Titulek tohoto příspěvku je SEO optimized.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-74024372082454291112009-01-11T22:46:00.003+01:002009-01-11T22:53:45.080+01:00TV Barrandov: První dojem uděláte jen jednouPodobu českého televizního trhu definuje Nova. <br /><br />To se nám může nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom diskutovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Stačí se podívat na nabídku: kromě samotné TV Nova, tady máme ještě veřejnoprávní Novu (ČT1) a věčné alter ego Novy - TV Prima. O specializovaných derivátech Nova Cinema a Nova Sport ani nemluvě .<br /><br />Teď jsme získali další Novu – tentokrát jakoby se pomocí stroje času vrátila TV Nova z období před pěti šesti lety. Sitcom o policajtech, nevtipný komunální humor Zuzany Bubílkové, „kontroverzní“ talk show, Ivan Mládek, Adamcova estráda plná „hvězd“ typu Vítek, Vaňková, Vondráčková, Gott... <br /><br />Je to zajímavá strategie – nějak jsem nezaregistroval výrazný stesk Husákových dětí (na které TV Barrandov dle vlastních slov cílí) po „staré Nově“. Samotná TV Nova udělala za ty roky pořádný krok dopředu a svou pozici jedničky si dnes myslím zaslouží – už pro odvahu opouštět zajeté koleje a vést společenskou diskusi (např. <a href="http://soukromepasti.nova.cz/">Soukromé pasti</a>). <br /><br />Přesně takovou odvahu TV Barrandov nepředvedla a to je můj první dojem. <br /><br />Ale zvýšenou konkurenci v „plnoformátových“ televizích mohou vítat jak diváci, tak zadavatelé reklamy a potažmo i reklamní agentury. Z tohoto důvodu bychom si měli přát její úspěch.<br /><br />„<a href="http://www.buildingbrands.com/didyouknow/16_avis_we_try_harder.php">We try harder</a>. (If you are not the biggest, you have to.)“ Tak kdysi nastavila svůj positioning půjčovna Avis a doteď je s ním úspěšná. TV Barrandov se bude muset snažit ještě podstatně víc.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4914403912288011479.post-76710195267496905902009-01-01T22:53:00.002+01:002009-01-11T22:52:18.962+01:00PF 2009: Jak se cítit šťastný II.Minulý rok jsem začal dobrou <a href="http://www.davidsimak.cz/2008/01/pf-2008-jak-se-ctit-tastn.html">radou </a>pocházející od vědců zkoumajících lidské štěstí. Pokrok však nelze zastavit, věda udělala další významný krok kupředu, a pokud Vám aktuální zjištění náhodou uniklo, přijměte prosím tento příspěvek jako mou drobnou pozornost. <br /><br />Rada je jednoduchá: pokud chcete být šťastní, obklopujte se šťastnými lidmi. Štěstí je totiž nakažlivé. <br /><br />Vědci z Harvard Medical School a University of California totiž při <a href="http://www.sciencedaily.com/releases/2008/12/081205094506.htm">studii</a>, která trvala dvacet let a zahrnovala téměř 5 000 lidí, zjistili, že štěstí se šíří skrze naše sociální sítě. Pokud se někdo stane šťastným, ovlivní řetězová reakce štěstí nejen jeho přátele, ale i přátele jeho přátel. <br /><br />Šíření štěstí je závislé na čase a prostoru. Efekt trvá přibližně jeden rok a s rostoucí vzdáleností od šťastné osoby slábne. Kamarád šťastného jedince žijící ve vzdálenosti 1 míle má 25% pravděpodobnost toho, že se stane také šťastným. Jeho případný spolubydlící 8% šanci, sourozenci ve stejné vzdálenosti 14% šanci. Soused šťastného člověka má dokonce 34% šanci.<br /><br />Je poměrně zajímavé, že smutek pro své šíření sociální sítě zdaleka nevyužívá tolik jako štěstí.<br /><br />Přeji všem laskavým čtenářům v roce 2009 co nejvíce šťastných přátel a sousedů.David Simakhttp://www.blogger.com/profile/03348284135559099225noreply@blogger.com0