Z mého blogu se pozvolna stává pouze skladiště každoročních péefek. Je to důsledek toho, že jsem měl osobně i pracovně skvělý rok. Na některé věci ale prostě nezbyl čas. Proto je můj poslední příspěvek na blogu z února, na mém Twitteru najdete jen automatické hlášky o lovech na Foursquare a ani můj Facebook už není co býval.
Ještě jsem nebyl nucen vyhlásit e-mailový bankrot, ale v seznamu důležité nepřečtené počty čekají zprávy staré několik měsíců. A během roku 2011 jsem dvakrát smazal kompletní seznam úkolů (to-do list), protože byl díky velkému množství položek prostě nepoužitelný.
V Respektu vyšel na toto téma vynikající článek, který jsem bohužel ještě nestačil dočíst do konce. Většina z nás má permanentní pocit, že nestíhá. Problém není jen v tom, že máme hodně práce a ta práce bývá často náročnější a komplexnější než dříve. Větší potíž je s jejím charakterem - neustále přicházející informace nás vyrušují a tříští náš pracovní den na krátké časové úseky, ve kterých se nedokážeme soustředit. Naše mozky nejsou připraveny na multitasking. Proto lidi, kteří při práci vyřizují e-maily, mají horší výsledky, než kdyby se zhulili marihuanou. (Ženy jsou na tom o něco lépe než muži, to je ale trochu jiná písnička.)
V důsledku tak odvádíme méně kvalitní práci a snižuje se naše kreativita. Protože podle vědců náš mozek potřebuje poflakování ve stejné míře jako soustředění. Jsme-li neustále koncentrovaní, mozek nestíhá informace třídit a uspořádávat a ztrácí invenci. Zmiňovaný článek uvádí, že bez zahálky by Descartes, Einstein ani Geothe nic pořádného nevymysleli.
Nikdo neví, jaký bude rok 2012. Neurovědci zjistili, že evoluce vybavila lidstvo neodůvodněným optimismem. Měli bychom si tuto víru v lepší zítřky udržet i na osobní úrovni bez ohledu na znepokojivé předpovědí. Už proto, že titíž vědci tvrdí, že je to pro nás zdravější než realistický skepticismus.
Do roku 2012 vám přeji dostatek produktivní lenosti.