5. února 2010

Trendy 2010: Globální zápecníci

Po pár plzničkách U pětníka jsme posledně s kamarádem vedli truchlivé řeči o tom, že dřív bývalo líp. Známe se prakticky od porodnice a bylo období, kdy jsme se u piva vídali obden. Ono je jednoduché skočit na jedno, když bydlíte za rohem, ale o dost těžší, když to k sobě máte desítky kilometrů. Nejsnazší způsob, jak se potkávat častěji než jednou za uherský rok, je v dnešní době nějaký společný byznys.

Pokud jste hráli The Sims, tak víte, jak přátelství funguje - musíte s panďulákem za jiným panďulákem, najít společná témata a toto opakovat do zblbnutí, i když už je vztah navázán.

Přes všechny řečičky o blízkosti duše v důsledku o jakémkoli vztahu rozhoduje blízkost geografická. Nemůžete mít gang zároveň na pravém i levém břehu Vltavy. 

A nic na tom nezmění ani všechny ty blýskavé nové technologie. Pokec na Skypu je lepší než esemeska, ale není to totéž jako sedět u jednoho stolu (což nejspíš potvrdí každý, kdo je nucen v rámci efektivity schůzovat pomocí videokonferencí).

Prostě čím šířeji se naše vědomí rozprostírá po celé planetě, tím hlouběji potřebuje být naše nevědomí ukotveno v bezpečí hyperlokality.

Naše dojetí nad osudy země, kterou známe pouze z televizních zpráv je upřímné podobným způsobem, jako když roníme slzičku na konci hollywoodského bijáku. Ale neuklizený sníh na chodníku před domem nás naštve opravdově.

Podobně fungují mezilidské vztahy.

Facebook není příliš dobrý v utužování reálných přátelství, zato exceluje při udržování "slabých vazeb", tj. velmi zjednodušeně povrchní známosti. Může za to kromě jiného i technologie, která filtruje informace jiným způsobem než to děláme v reálu (mám na mysli konstrukci feedu od "přátel" směrem k nám). 

To ovšem dělá z internetových sociálních sítí ideální platformu pro hyperlokální aktivity. Facebook už dávno přesáhl kritickou mez a díky počtu uživatelů má potenciál silného lokálního média. Jako pravověrný Bubenečák tam mám místní informace na dosah ruky - jak ze skupiny, tak z radniční stránky. Kam se hrabe jakákoli tiskovina. A to se bavíme jen o elementární funkčnosti. V blízké budoucnosti zde určitě budeme organizovat skupiny odporu i poznávat své sousedy.

Nakonec jistě vzniknou i mnohá přátelství u nevirtuálního piva.

2. února 2010

Trendy 2010: Pomocí strojů nám vládnou fachidioti

Mám doma moderní čidlo ovládaní teploty. Někdo ho nastavil, aby přes den udržovalo 22 stupňů. Pokud jsem v práci, je zbytečné v bytě tolik topit. Mohl bych se začíst do mnohastránkového manuálu a určitě bych to během slabé čtvrthodinky přenastavil. Ale protože je mi líto toho času, pokaždé když odcházím, manuálně pootočím kolečkem. Je to můj nový rituál. Který si vynutil stroj.

Dříve jsem se těšil z každé nové elektronické hračičky. Když něco kupuji dnes, trpím pouze frustrací z nutnosti učit se další uživatelské rozhraní a z představy, jak budu tvrdohlavý křemíkový pidimozeček nutit komunikovat s ostatními součástmi mého technického ekosystému.

Nová aplikace Foursquare je něco jako elektronické píchačky - nestačí si ale štípnout dvakrát denně, jak Pavlovovi psi jsme odměňování body za každé zalogování do systému. Necháváme sebou manipulovat zcela dobrovolně.

Majitel Facebooku prohlásil soukromí za přežitek. Je to jednodušší, než nutit stroje, aby se naučily chránit naše soukromá data.

Stroje nás ovládají už dnes: nastavují nám doma teplotu, dávají pozor, abychom správně spali, dostatečně se hýbali, řvou, když něco nestihneme. Budí nás, vaří nám kafe, připravují nám pokrmy. Ukazují nám cestu, udržují stanovenou rychlost a rozhodují kolik síly přenesou na to které kolo v autě. Stroje zařizují lety do vesmíru, chod jaderných elektráren i plynulost provozu ve městě.

Namítnete, že ty stroje navrhují a ovládají lidé. Kvalifikovaní lidé. Ano. Tito kvalifikovaní lidé uvrhli svět pomocí sofistikovaných matematických polointeligencí simulujících budoucnost finančních trhů do jedné z největších ekonomických pohrom všech dob. Tito lidé navrhli rozhraní Windows - operačního systému s pitomým a nelogickým ovládáním, který se až donedávna vypínal tlačítkem Start. Teď je to standard pro vzhled naprosté většiny programů na této planetě.

Stroje navrhují fachidioti - lidé s vysokou inteligencí, ale nulovým sociálním cítěním. Odborníci, kteří se nedokáží na problém dívat jinak než prizmatem své specializace. V dobré víře konstruují hloupé věci, které otravují život celému lidstvu.

Žili jsme v romantických představách, že nás jednou ovládnou stroje s inteligencí vyšší než je naše. To jsme si fandili. Lidstvo bude klidně sloužit i technologii s intelektem obyčejné kalkulačky.

A jakou to má souvislost s rokem 2010? Současným hitem jsou Location Based Services a Augmented reality (termíny, které snad zatím ani nemají ustálený český překlad). Jinými slovy technologie umožňující strojům získat podstatně lepší kontrolu nad tím, co děláme v reálném (nikoli virtuálním) světě.