Způsob, jakým získáváte publicitu při marketingové kampani, vysílá důležitý signál nejenom samotnému zákazníkovi, ale veřejnosti obecně. Vzpomeňme, jaký signál kdysi vyslala značka Cadillac svým zákazníkům, když se spojila s prodejcem sekaček na trávu.
Už tři developerské firmy postavily své současné kampaně na tom, že k bytu dostane kupující auto. První se zřejmě inspiroval ve Francii, ostatní už se jenom přidali. Jestli se přidá čtvrtý a pátý, už asi byt bez auta neprodáte. Bude to standard.
A jaký signál že to developeři vysílají? „Jsme naprosto zoufalí. Uděláme cokoli, abychom prodali. Kromě toho, že bychom snížili cenu.“
Na přečtení takového signálu nepotřebuji být realitní analytik – kdyby mi to náhodou nedošlo, stačí si přečíst noviny.
Jsem zvědav, která automobilka začne jako první nabízet k autu byt. Vzhledem ke stavu obou odvětví půjde zřejmě o oboustranně výhodnou crosspromotion.
Zobrazují se příspěvky se štítkemReklama. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemReklama. Zobrazit všechny příspěvky
13. února 2009
27. ledna 2009
Jak budovat brand pomocí SEO
Dostalo se nám od spřáteleného klienta rychlokurzu o SEO. Zželelo se mu nás, když viděl naše pramálo optimalizované stránky o brandingu. Uvědomil jsem si přitom, jak velký rozdíl je „vědět jak je SEO důležité“ a „jednat podle SEO“.
A jak jsem nadšený, podělím se o pár dobrých rad. Co tedy radí SEO lama?
1. Zaregistrujte se do co nejvíce různých katalogů a rejstříků firem, o nichž jste nikdy neslyšeli. Existují seznamy, které prý zaručují kýžené zvýšení PageRanku. Hádám, že tak na dva až tři odkazy ze seznamu chodí i lidé. Ale to nevadí. Důležité je, že tam chodí roboti.
2. Pravidelně spamujte diskuse na webech relevantních k tématu vašich stránek. Je vcelku jedno, co tam napíšete, hlavně aby tam byl odkaz na vás. Mějte ale na paměti, že diskuse občas navštěvují i lidé, nejenom roboti.
3. Při psaní textů myslete na svého nejdůležitějšího čtenáře. Tím je Googlebot. Je to tvor mdlé inteligence, proti kterému je každý šváb bakalářem kosmologie. Pro jednoduchost si ho ale představujme jako extrémně pitomého psa. Pokud má něco pochopit, musíte mu to donekonečna opakovat. Když třeba děláte zubní kartáčky, dbejte na to, aby se spojení „zubní kartáček“ a „ústní hygiena“ střídaly ob větu. Zatímco psa můžete teoreticky vychovávat metodou cukru a biče (myšleno obrazně!), na googlebota smíte použít jen cukr. Jinak se naštve a máte se zobrazováním utrum.
Budiž tento příspěvek dalším důkazem, že selský rozum prostě není všemocný. Přesto se najdou tací, kteří by mysleli, že stačí psát pro čtenáře, nespamovat prostor kolem sebe a být přítomen tam, kde jsou lidé. Každý středně úspěšný blogger ale dnes už píše primárně pro roboty. A to je teprve rok 2009!
P.S. Titulek tohoto příspěvku je SEO optimized.
A jak jsem nadšený, podělím se o pár dobrých rad. Co tedy radí SEO lama?
1. Zaregistrujte se do co nejvíce různých katalogů a rejstříků firem, o nichž jste nikdy neslyšeli. Existují seznamy, které prý zaručují kýžené zvýšení PageRanku. Hádám, že tak na dva až tři odkazy ze seznamu chodí i lidé. Ale to nevadí. Důležité je, že tam chodí roboti.
2. Pravidelně spamujte diskuse na webech relevantních k tématu vašich stránek. Je vcelku jedno, co tam napíšete, hlavně aby tam byl odkaz na vás. Mějte ale na paměti, že diskuse občas navštěvují i lidé, nejenom roboti.
3. Při psaní textů myslete na svého nejdůležitějšího čtenáře. Tím je Googlebot. Je to tvor mdlé inteligence, proti kterému je každý šváb bakalářem kosmologie. Pro jednoduchost si ho ale představujme jako extrémně pitomého psa. Pokud má něco pochopit, musíte mu to donekonečna opakovat. Když třeba děláte zubní kartáčky, dbejte na to, aby se spojení „zubní kartáček“ a „ústní hygiena“ střídaly ob větu. Zatímco psa můžete teoreticky vychovávat metodou cukru a biče (myšleno obrazně!), na googlebota smíte použít jen cukr. Jinak se naštve a máte se zobrazováním utrum.
Budiž tento příspěvek dalším důkazem, že selský rozum prostě není všemocný. Přesto se najdou tací, kteří by mysleli, že stačí psát pro čtenáře, nespamovat prostor kolem sebe a být přítomen tam, kde jsou lidé. Každý středně úspěšný blogger ale dnes už píše primárně pro roboty. A to je teprve rok 2009!
P.S. Titulek tohoto příspěvku je SEO optimized.
17. prosince 2008
Proč nesnáším reklamu
Dříve jsem snášel reklamní bloky v televizi, protože jsem jako člověk z branže chtěl mít přehled. Dnes už to nedokážu: je to příliš otravné.
I já jsem spotřebitel a předpokládám, že ty pitomé reklamy jsou cílené i na mě. Dlouho jsem byl tolerantní – dnes už mi ale vadí, že mě někdo považuje za hlupáka, kterému je všechno nutné trpělivě vysvětlovat jako prvňáčkovi ve škole.
Měl bych zatracený problém pořídit si nějaký finanční produkt od značky AXA, protože jsem k ní na základě televizních reklam získal podvědomý odpor. Bankovní testimonialy jsou mi k smíchu – kdo v dnešní době řeší výši úroků na účtu? Nějaký bilionář? Že nebudu platit poplatky? Vím, že si ty peníze seberete jinde. Za jak velkého hlupáka mě považujete? Mobilní operátory odlišuji pouze podle barvy: jeden je modrý, druhý fialový a třetí červený. Jiný rozdíl zjevně není. Vážně věříte, že mě nějaká opelichaná celebrita donutí jít do vašeho obchodu nebo koupit vaši televizi? Vaši prodavači vědí o elektronice míň než já, takže nakupuji buď na netu nebo prostě tam, kde je to blízko.
To všechno je navíc rok od roku horší. Vzpomínáte na ty doby, kdy se ještě vyžadovala od agentur kreativita? Každé Vánoce se operátoři předháněli, kdo bude mít lepší reklamu – něco jako takový český Superbowl. Dnes? Jediné, co si vybavím je nějaké infantilní „ňaňaňa“. Čivavy došly, že?
Udělal jsem si takový jednoduchý žebříček reklamních prostředků podle toho, jak moc mě štvou:
1. rádio – přestal jsem poslouchat kvůli reklamám, se skřípěním zubů snesu Rádio 1, jinak poslouchám last.fm nebo něco z iTunes (jsou tam stovky rádií všech žánrů)
2. klasická internetová reklama (bannery apod.) – nejhorší jsou „kreativní formáty“, které potrestají každé neopatrné kliknutí – posledně takhle někdo zprznil iDnes, nějaká banka či kdo – na iDnes se stejně vrátím, ale kdybych si zapamatoval tu značku, už ji nikdy nebudu chtít
3. televize – reklamy jsou důvod přestat se na ni dívat – kabelovka nepomůže: jestli je něco horšího než česká reklama, pak je to všudypřítomná reklama maďarská (co je to krucinál za cílení??)
4. outdoor – nezájem, vizuální smog – citylighty mi nevadí
5. direct mail – většinou přečtu a pak hodím do koše – letáky mi neva
6. tisková reklama – překvapivě mi přestává vadit – když se mi nelíbí, otočím stránku, když mě zaujme, můžu si ji v klidu prohlédnout
7. kontextová reklama Google – beru jako užitečnou věc – když na ni kliknu, mám poměrně vysokou šanci, že jde o něco pro mě zajímavého
8. Facebook – baví mě – zřejmě vrchol současné reklamní nabídky – je cílená (poměrně slušně) a hlavně mi dává možnost zpětné vazby – kliknu na palec nahoru nebo dolů a dám vědět proč se mi líbí nebo ne – ta, co se mi nelíbí, se mi příště nezobrazí a palec nahoru znamená „chci víc reklamy z téhle oblasti“ – super
Já vím, že nejsem běžný spotřebitel (pokud tedy vůbec někdo takový existuje). Taky vím, že body 7. a 8. nejsou dnes pravděpodobně použitelné na kampaň se širokým zásahem. Ale z odborného hlediska jsem znepokojen svým postojem k televizi. Je nás takových víc? Jak rychle roste skupina lidí, která se na televizi přestává dívat úplně? Kolik je těch, kteří se reklamy zbavují přepínáním nebo pomocí DVR zařízení?
Samozřejmě chápu, co je příčinou „hloupnutí“ televizní reklamy. Je to snaha o efektivitu: televize je drahé médium a každý se snaží nacpat lidem do hlavy co nejvíce informací jak nejrychleji to jde. Vedlejší efekt je ale drsný a kontraproduktivní - nedá se na to dívat.
Nedělám si iluze. V současné situaci bude tlak na efektivitu dále sílit. Zadavatelé a reklamní agentury si tak ale pod sebou podřezávají větev. Z televize se stane médium na úrovni spamu. Ten taky funguje, ale za jakou cenu? Vážně chcete, aby spotřebitelé začali tv spoty nenávidět?
Věci se mění rychle. Pamatuji si doby, kdy jsme klientům radili, aby šli do televize, protože je to „prestižní médium“ a už jen přítomnost tam určitým způsobem posiluje značku. Dnes je to nutné zlo – pro některý typ produktů se zatím těžko hledá alternativa.
Jak daleko je doba, kdy začne reklama v televizi značkám v masovém měřítku škodit?
I já jsem spotřebitel a předpokládám, že ty pitomé reklamy jsou cílené i na mě. Dlouho jsem byl tolerantní – dnes už mi ale vadí, že mě někdo považuje za hlupáka, kterému je všechno nutné trpělivě vysvětlovat jako prvňáčkovi ve škole.
Měl bych zatracený problém pořídit si nějaký finanční produkt od značky AXA, protože jsem k ní na základě televizních reklam získal podvědomý odpor. Bankovní testimonialy jsou mi k smíchu – kdo v dnešní době řeší výši úroků na účtu? Nějaký bilionář? Že nebudu platit poplatky? Vím, že si ty peníze seberete jinde. Za jak velkého hlupáka mě považujete? Mobilní operátory odlišuji pouze podle barvy: jeden je modrý, druhý fialový a třetí červený. Jiný rozdíl zjevně není. Vážně věříte, že mě nějaká opelichaná celebrita donutí jít do vašeho obchodu nebo koupit vaši televizi? Vaši prodavači vědí o elektronice míň než já, takže nakupuji buď na netu nebo prostě tam, kde je to blízko.
To všechno je navíc rok od roku horší. Vzpomínáte na ty doby, kdy se ještě vyžadovala od agentur kreativita? Každé Vánoce se operátoři předháněli, kdo bude mít lepší reklamu – něco jako takový český Superbowl. Dnes? Jediné, co si vybavím je nějaké infantilní „ňaňaňa“. Čivavy došly, že?
Udělal jsem si takový jednoduchý žebříček reklamních prostředků podle toho, jak moc mě štvou:
1. rádio – přestal jsem poslouchat kvůli reklamám, se skřípěním zubů snesu Rádio 1, jinak poslouchám last.fm nebo něco z iTunes (jsou tam stovky rádií všech žánrů)
2. klasická internetová reklama (bannery apod.) – nejhorší jsou „kreativní formáty“, které potrestají každé neopatrné kliknutí – posledně takhle někdo zprznil iDnes, nějaká banka či kdo – na iDnes se stejně vrátím, ale kdybych si zapamatoval tu značku, už ji nikdy nebudu chtít
3. televize – reklamy jsou důvod přestat se na ni dívat – kabelovka nepomůže: jestli je něco horšího než česká reklama, pak je to všudypřítomná reklama maďarská (co je to krucinál za cílení??)
4. outdoor – nezájem, vizuální smog – citylighty mi nevadí
5. direct mail – většinou přečtu a pak hodím do koše – letáky mi neva
6. tisková reklama – překvapivě mi přestává vadit – když se mi nelíbí, otočím stránku, když mě zaujme, můžu si ji v klidu prohlédnout
7. kontextová reklama Google – beru jako užitečnou věc – když na ni kliknu, mám poměrně vysokou šanci, že jde o něco pro mě zajímavého
8. Facebook – baví mě – zřejmě vrchol současné reklamní nabídky – je cílená (poměrně slušně) a hlavně mi dává možnost zpětné vazby – kliknu na palec nahoru nebo dolů a dám vědět proč se mi líbí nebo ne – ta, co se mi nelíbí, se mi příště nezobrazí a palec nahoru znamená „chci víc reklamy z téhle oblasti“ – super
Já vím, že nejsem běžný spotřebitel (pokud tedy vůbec někdo takový existuje). Taky vím, že body 7. a 8. nejsou dnes pravděpodobně použitelné na kampaň se širokým zásahem. Ale z odborného hlediska jsem znepokojen svým postojem k televizi. Je nás takových víc? Jak rychle roste skupina lidí, která se na televizi přestává dívat úplně? Kolik je těch, kteří se reklamy zbavují přepínáním nebo pomocí DVR zařízení?
Samozřejmě chápu, co je příčinou „hloupnutí“ televizní reklamy. Je to snaha o efektivitu: televize je drahé médium a každý se snaží nacpat lidem do hlavy co nejvíce informací jak nejrychleji to jde. Vedlejší efekt je ale drsný a kontraproduktivní - nedá se na to dívat.
Nedělám si iluze. V současné situaci bude tlak na efektivitu dále sílit. Zadavatelé a reklamní agentury si tak ale pod sebou podřezávají větev. Z televize se stane médium na úrovni spamu. Ten taky funguje, ale za jakou cenu? Vážně chcete, aby spotřebitelé začali tv spoty nenávidět?
Věci se mění rychle. Pamatuji si doby, kdy jsme klientům radili, aby šli do televize, protože je to „prestižní médium“ a už jen přítomnost tam určitým způsobem posiluje značku. Dnes je to nutné zlo – pro některý typ produktů se zatím těžko hledá alternativa.
Jak daleko je doba, kdy začne reklama v televizi značkám v masovém měřítku škodit?
11. listopadu 2008
EFFIE? Proč plýtvat slovy?
O „české reklamě“ se bavím nerad. Je to stejné jako s politikou – ať debata dopadne jakkoli, hořká pachuť zůstává, jako kdyby se člověk ušpinil už samotným tématem. Proto jsem rád, když to někdo udělá za mě: Volney dehonestuje letošní Effie zpoza hradby své anonymity. Pěkné čtení, které by jistě podepsal každý, komu se letos neurodilo.
Debaty o lokálních cenách za „kreativitu“ či „efektivitu“ se vedou kam až moje paměť sahá a přesto nikdy nikam nedovedly. Jak je to možné? Inu je to prosté, milý Watsone: debatuje se jen uvnitř malého reklamního rybníčku, nikoli tam, kde se děje skutečný byznys. Je to záležitost pouze pro sběratele cen, tedy pro agenturní obdobu filatelistů a numismatiků.
Nikoho jiného to nezajímá.
Debaty o lokálních cenách za „kreativitu“ či „efektivitu“ se vedou kam až moje paměť sahá a přesto nikdy nikam nedovedly. Jak je to možné? Inu je to prosté, milý Watsone: debatuje se jen uvnitř malého reklamního rybníčku, nikoli tam, kde se děje skutečný byznys. Je to záležitost pouze pro sběratele cen, tedy pro agenturní obdobu filatelistů a numismatiků.
Nikoho jiného to nezajímá.
12. května 2008
Výjimečně: vtipná reklama
Popravdě řečeno, nemám moc rád reklamu. Ani jako spotřebitel, ani jako reklamní ex-profesionál. A rozhodně nemám v úmyslu suchopárnost tohoto blogu rušit nějakými „veselými spoty“ či „vtipnými printy“. Ale když se to týká her a navíc je to z mého oblíbeného blogu... Povedená propagace na PSP.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Příspěvky
