Tak jsem zas po dlouhém čase vytáhl ze sklepa svůj zaprášený trendometr a přiložil ho Facebooku. Co myslíte? Totální OUT!
Je to tak. Každý mejdan má ten zlomový okamžik, kdy zábava začne upadat a od té chvíle to jde už jen z kopce. Zrovna teď to zažíváme ve velké párty nazvané Trvalý růst. Nebo to si takhle jedete už sedmý pracovní den ohromnou rally v surové ropě na NYMEXu a najednou vám něco v hlavě začne říkat: „Vystup chlape, už máš na nový Porsche, žádnej trend neroste až do nebe.“ Však to znáte.
Facebook není téma geekovských blogů, ale Hospodářských novin. Slova „ajsíkjů už nepoužívám, radši se naloguju na fejsbůk“ neříkají teenageři, ale mámy od rodin. Rychle rostoucí sociální síť míří nezadržitelně do mainstreamu a je stejně stylotvorná jako iPhone od chvíle, kdy se začal prodávat u zdejších operátorů. Když někdo není na Facebooku, není to zaostalost, je to postoj.
Co by nám trendometr schválil?
Se sociálního balastu nejspíš maximálně Twitter, který u nás zatím stále čeká na svou Oprah. A možná Ning, kde si vytvoříte vlastní soukromou komunitu a máte vystaráno.
Zdaleka nejvíc je ovšem zajít na večeři s přáteli, poslechnout si koncert kapely, která se nedá stáhnout na Rapidshare, vydat se na procházku do lesa a vůbec provádět všelijaké staromódní offline aktivity.
Prostě krize.
26. května 2009
28. dubna 2009
Krize v Hobitíně
Dle mého skromného názoru jsou Češi hobiti: žijí v ošklivých norách, kouří tabáček , pijí pivíčko a příliš se nestarají o to, co se děje za hranicemi jejich zemičky. Jenže špatné zprávy dorazily nakonec i sem, pane Holbytlo.
Klasická média, která od začátku krizí strašila, mohou mít radost ze svého sebenaplňujícího se proroctví – jejich propady údajně dosahují až 40 % a slevy na reklamu jsou až 90%. A tak prý upírají své naděje k internetu. To je dost odvážná strategie pro zemi, která zaujímá jednu z posledních příček v procentu domácností připojených k internetu (hůře je na tom jen Kypr, Řecko, Rumunsko a Bulharsko).
Své o tom vědí v reklamních agenturách, které podle iHned vyloženě bojují o přežití. My poradci jsme na tom naopak podle médií dobře. To nemohu potvrdit ani vyvrátit, ale faktem je, že se mi stýská po mé zlaté kreditní kartě. Každopádně vtipné reklamy vznikají i nadále. Nejspíš ze sebe kreativci to nejlepší vydávají pod tlakem, podobni olivám.
Těžkou zkouškou prochází i automobilový průmysl toužící v Evropě po šrotovném stejně jako zpitý flamendr nad ránem po lajně kokainu, která by ho ještě chvíli udržela na nohou. Marná jsou varování před kocovinou. Nebuďme na vlády naštvaní – hrají vabank, stejně jako mnoho firem, a doufají, že krize odezní dříve, než se poptávka vyluxuje do posledního autíčka. V Německu se zatím nebojí, protože vyrábějí malá a úsporná auta (až drobné výjimky).
To ve Velké Británii na to jdou jinak. Aston Martin hodlá uvést na trh One-77, káru za bratru pětatřicet mega. Unese image značky Aston Martin cenu z nebeských výšin? Těžko říci.
Taková Honda se naopak drží pěkně při zemi a na všech čtyřech – uvedla na trh „dog friendly“ automobil.
A pak že krize není k ničemu dobrá. Kdy to auto dorazí do Hobitína? Čekají tady na něj miliardy.
Klasická média, která od začátku krizí strašila, mohou mít radost ze svého sebenaplňujícího se proroctví – jejich propady údajně dosahují až 40 % a slevy na reklamu jsou až 90%. A tak prý upírají své naděje k internetu. To je dost odvážná strategie pro zemi, která zaujímá jednu z posledních příček v procentu domácností připojených k internetu (hůře je na tom jen Kypr, Řecko, Rumunsko a Bulharsko).
Své o tom vědí v reklamních agenturách, které podle iHned vyloženě bojují o přežití. My poradci jsme na tom naopak podle médií dobře. To nemohu potvrdit ani vyvrátit, ale faktem je, že se mi stýská po mé zlaté kreditní kartě. Každopádně vtipné reklamy vznikají i nadále. Nejspíš ze sebe kreativci to nejlepší vydávají pod tlakem, podobni olivám.
Těžkou zkouškou prochází i automobilový průmysl toužící v Evropě po šrotovném stejně jako zpitý flamendr nad ránem po lajně kokainu, která by ho ještě chvíli udržela na nohou. Marná jsou varování před kocovinou. Nebuďme na vlády naštvaní – hrají vabank, stejně jako mnoho firem, a doufají, že krize odezní dříve, než se poptávka vyluxuje do posledního autíčka. V Německu se zatím nebojí, protože vyrábějí malá a úsporná auta (až drobné výjimky).
To ve Velké Británii na to jdou jinak. Aston Martin hodlá uvést na trh One-77, káru za bratru pětatřicet mega. Unese image značky Aston Martin cenu z nebeských výšin? Těžko říci.
Taková Honda se naopak drží pěkně při zemi a na všech čtyřech – uvedla na trh „dog friendly“ automobil.
A pak že krize není k ničemu dobrá. Kdy to auto dorazí do Hobitína? Čekají tady na něj miliardy.
15. března 2009
Dáme si pauzu, Facebooku
Jsou chvíle, kdy si uvědomíte, že vám nějaký vztah přerůstá přes hlavu.
A to je přesně čas říci jasné „Dost!“.
Pokud kupříkladu při sexu kontrolujete došlé sms a máte tendenci na ně odpovídat, není to zcela přirozené. (Ne, to se mi nestalo, pouze jsem o tom četl.) Váš vztah s technologií překročil určitou rozumnou mez.
Já jsem se rozhodl říci dost Facebooku. Nejenom, že jsem si zvykl kontrolovat aktuální stav několikrát za hodinu, ale zároveň pozoruji tendenci hodnotit kvalitu života lidí kolem podle kvality jejich statusů. „Co dělají?“ ptám se znepokojeně, když se dlouho neobjevuje nějaký zajímavý update.
Nejspíš žijí své reálné životy a zanedbávají své virtuální alter ego. Což nejsem schopen pochopit – snad si přece kdokoli může pustit Facebook na mobilu, když třeba v restauraci odejde jeho partner/partnerka na toaletu, a napsat tam něco zajímavého? Nebo když čeká na zastávce? Nebo když se nudí na poradě? Nebo když stojí ve frontě na pokladnu? Ne?!
Ehm…
Podobně znepokojivá je tendence žít tak, abych měl co psát do statusu. Na jednu stranu je to samozřejmě výzva mít zajímavý život, na stranu druhou asi není úplně v pořádku myslet neustále na to, jestli můj poslední zážitek pobaví mé „přátele“ na fejsbuku.
Takže říkám dost a vyhlašuji, že se na Facebook nepřihlásím.
Týden.
Déle si nemůžu dovolit Facebook jako technologii ignorovat.
Přijde vám to divné?
A jaká byla vaše nejdelší doba strávená bez mobilu v posledních pěti letech?
A to je přesně čas říci jasné „Dost!“.
Pokud kupříkladu při sexu kontrolujete došlé sms a máte tendenci na ně odpovídat, není to zcela přirozené. (Ne, to se mi nestalo, pouze jsem o tom četl.) Váš vztah s technologií překročil určitou rozumnou mez.
Já jsem se rozhodl říci dost Facebooku. Nejenom, že jsem si zvykl kontrolovat aktuální stav několikrát za hodinu, ale zároveň pozoruji tendenci hodnotit kvalitu života lidí kolem podle kvality jejich statusů. „Co dělají?“ ptám se znepokojeně, když se dlouho neobjevuje nějaký zajímavý update.
Nejspíš žijí své reálné životy a zanedbávají své virtuální alter ego. Což nejsem schopen pochopit – snad si přece kdokoli může pustit Facebook na mobilu, když třeba v restauraci odejde jeho partner/partnerka na toaletu, a napsat tam něco zajímavého? Nebo když čeká na zastávce? Nebo když se nudí na poradě? Nebo když stojí ve frontě na pokladnu? Ne?!
Ehm…
Podobně znepokojivá je tendence žít tak, abych měl co psát do statusu. Na jednu stranu je to samozřejmě výzva mít zajímavý život, na stranu druhou asi není úplně v pořádku myslet neustále na to, jestli můj poslední zážitek pobaví mé „přátele“ na fejsbuku.
Takže říkám dost a vyhlašuji, že se na Facebook nepřihlásím.
Týden.
Déle si nemůžu dovolit Facebook jako technologii ignorovat.
Přijde vám to divné?
A jaká byla vaše nejdelší doba strávená bez mobilu v posledních pěti letech?
11. března 2009
Ztráta soukromí? Dostaňte na Facebook rodiče a prarodiče
Není tomu tak dávno, kdy Evropská komise varovala před Facebookem. Přesněji řečeno – vyslovila obavu nad nekontrolovaným publikováním osobních údajů na Síti.
Upřímně řečeno, myslím si, že žádná varování příliš nepomohou. Přesto je řešení jednoduché – nechť si naivní teenageři na Facebooku přidají do přátel své rodiče a prarodiče. A hned jim dojde, jak je důležité přemýšlet nad tím, co kde zveřejním a co znamená hlídat si své „veřejné soukromí“.
Btw. Evropská komise jako obvykle objevuje Ameriku. A to doslova - stačí si přečíst tento článek na USA Today.
Upřímně řečeno, myslím si, že žádná varování příliš nepomohou. Přesto je řešení jednoduché – nechť si naivní teenageři na Facebooku přidají do přátel své rodiče a prarodiče. A hned jim dojde, jak je důležité přemýšlet nad tím, co kde zveřejním a co znamená hlídat si své „veřejné soukromí“.
Btw. Evropská komise jako obvykle objevuje Ameriku. A to doslova - stačí si přečíst tento článek na USA Today.
13. února 2009
Auto k bytu: marketingové zoufalství
Způsob, jakým získáváte publicitu při marketingové kampani, vysílá důležitý signál nejenom samotnému zákazníkovi, ale veřejnosti obecně. Vzpomeňme, jaký signál kdysi vyslala značka Cadillac svým zákazníkům, když se spojila s prodejcem sekaček na trávu.
Už tři developerské firmy postavily své současné kampaně na tom, že k bytu dostane kupující auto. První se zřejmě inspiroval ve Francii, ostatní už se jenom přidali. Jestli se přidá čtvrtý a pátý, už asi byt bez auta neprodáte. Bude to standard.
A jaký signál že to developeři vysílají? „Jsme naprosto zoufalí. Uděláme cokoli, abychom prodali. Kromě toho, že bychom snížili cenu.“
Na přečtení takového signálu nepotřebuji být realitní analytik – kdyby mi to náhodou nedošlo, stačí si přečíst noviny.
Jsem zvědav, která automobilka začne jako první nabízet k autu byt. Vzhledem ke stavu obou odvětví půjde zřejmě o oboustranně výhodnou crosspromotion.
Už tři developerské firmy postavily své současné kampaně na tom, že k bytu dostane kupující auto. První se zřejmě inspiroval ve Francii, ostatní už se jenom přidali. Jestli se přidá čtvrtý a pátý, už asi byt bez auta neprodáte. Bude to standard.
A jaký signál že to developeři vysílají? „Jsme naprosto zoufalí. Uděláme cokoli, abychom prodali. Kromě toho, že bychom snížili cenu.“
Na přečtení takového signálu nepotřebuji být realitní analytik – kdyby mi to náhodou nedošlo, stačí si přečíst noviny.
Jsem zvědav, která automobilka začne jako první nabízet k autu byt. Vzhledem ke stavu obou odvětví půjde zřejmě o oboustranně výhodnou crosspromotion.
27. ledna 2009
Jak budovat brand pomocí SEO
Dostalo se nám od spřáteleného klienta rychlokurzu o SEO. Zželelo se mu nás, když viděl naše pramálo optimalizované stránky o brandingu. Uvědomil jsem si přitom, jak velký rozdíl je „vědět jak je SEO důležité“ a „jednat podle SEO“.
A jak jsem nadšený, podělím se o pár dobrých rad. Co tedy radí SEO lama?
1. Zaregistrujte se do co nejvíce různých katalogů a rejstříků firem, o nichž jste nikdy neslyšeli. Existují seznamy, které prý zaručují kýžené zvýšení PageRanku. Hádám, že tak na dva až tři odkazy ze seznamu chodí i lidé. Ale to nevadí. Důležité je, že tam chodí roboti.
2. Pravidelně spamujte diskuse na webech relevantních k tématu vašich stránek. Je vcelku jedno, co tam napíšete, hlavně aby tam byl odkaz na vás. Mějte ale na paměti, že diskuse občas navštěvují i lidé, nejenom roboti.
3. Při psaní textů myslete na svého nejdůležitějšího čtenáře. Tím je Googlebot. Je to tvor mdlé inteligence, proti kterému je každý šváb bakalářem kosmologie. Pro jednoduchost si ho ale představujme jako extrémně pitomého psa. Pokud má něco pochopit, musíte mu to donekonečna opakovat. Když třeba děláte zubní kartáčky, dbejte na to, aby se spojení „zubní kartáček“ a „ústní hygiena“ střídaly ob větu. Zatímco psa můžete teoreticky vychovávat metodou cukru a biče (myšleno obrazně!), na googlebota smíte použít jen cukr. Jinak se naštve a máte se zobrazováním utrum.
Budiž tento příspěvek dalším důkazem, že selský rozum prostě není všemocný. Přesto se najdou tací, kteří by mysleli, že stačí psát pro čtenáře, nespamovat prostor kolem sebe a být přítomen tam, kde jsou lidé. Každý středně úspěšný blogger ale dnes už píše primárně pro roboty. A to je teprve rok 2009!
P.S. Titulek tohoto příspěvku je SEO optimized.
A jak jsem nadšený, podělím se o pár dobrých rad. Co tedy radí SEO lama?
1. Zaregistrujte se do co nejvíce různých katalogů a rejstříků firem, o nichž jste nikdy neslyšeli. Existují seznamy, které prý zaručují kýžené zvýšení PageRanku. Hádám, že tak na dva až tři odkazy ze seznamu chodí i lidé. Ale to nevadí. Důležité je, že tam chodí roboti.
2. Pravidelně spamujte diskuse na webech relevantních k tématu vašich stránek. Je vcelku jedno, co tam napíšete, hlavně aby tam byl odkaz na vás. Mějte ale na paměti, že diskuse občas navštěvují i lidé, nejenom roboti.
3. Při psaní textů myslete na svého nejdůležitějšího čtenáře. Tím je Googlebot. Je to tvor mdlé inteligence, proti kterému je každý šváb bakalářem kosmologie. Pro jednoduchost si ho ale představujme jako extrémně pitomého psa. Pokud má něco pochopit, musíte mu to donekonečna opakovat. Když třeba děláte zubní kartáčky, dbejte na to, aby se spojení „zubní kartáček“ a „ústní hygiena“ střídaly ob větu. Zatímco psa můžete teoreticky vychovávat metodou cukru a biče (myšleno obrazně!), na googlebota smíte použít jen cukr. Jinak se naštve a máte se zobrazováním utrum.
Budiž tento příspěvek dalším důkazem, že selský rozum prostě není všemocný. Přesto se najdou tací, kteří by mysleli, že stačí psát pro čtenáře, nespamovat prostor kolem sebe a být přítomen tam, kde jsou lidé. Každý středně úspěšný blogger ale dnes už píše primárně pro roboty. A to je teprve rok 2009!
P.S. Titulek tohoto příspěvku je SEO optimized.
11. ledna 2009
TV Barrandov: První dojem uděláte jen jednou
Podobu českého televizního trhu definuje Nova.
To se nám může nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom diskutovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Stačí se podívat na nabídku: kromě samotné TV Nova, tady máme ještě veřejnoprávní Novu (ČT1) a věčné alter ego Novy - TV Prima. O specializovaných derivátech Nova Cinema a Nova Sport ani nemluvě .
Teď jsme získali další Novu – tentokrát jakoby se pomocí stroje času vrátila TV Nova z období před pěti šesti lety. Sitcom o policajtech, nevtipný komunální humor Zuzany Bubílkové, „kontroverzní“ talk show, Ivan Mládek, Adamcova estráda plná „hvězd“ typu Vítek, Vaňková, Vondráčková, Gott...
Je to zajímavá strategie – nějak jsem nezaregistroval výrazný stesk Husákových dětí (na které TV Barrandov dle vlastních slov cílí) po „staré Nově“. Samotná TV Nova udělala za ty roky pořádný krok dopředu a svou pozici jedničky si dnes myslím zaslouží – už pro odvahu opouštět zajeté koleje a vést společenskou diskusi (např. Soukromé pasti).
Přesně takovou odvahu TV Barrandov nepředvedla a to je můj první dojem.
Ale zvýšenou konkurenci v „plnoformátových“ televizích mohou vítat jak diváci, tak zadavatelé reklamy a potažmo i reklamní agentury. Z tohoto důvodu bychom si měli přát její úspěch.
„We try harder. (If you are not the biggest, you have to.)“ Tak kdysi nastavila svůj positioning půjčovna Avis a doteď je s ním úspěšná. TV Barrandov se bude muset snažit ještě podstatně víc.
To se nám může nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom diskutovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Stačí se podívat na nabídku: kromě samotné TV Nova, tady máme ještě veřejnoprávní Novu (ČT1) a věčné alter ego Novy - TV Prima. O specializovaných derivátech Nova Cinema a Nova Sport ani nemluvě .
Teď jsme získali další Novu – tentokrát jakoby se pomocí stroje času vrátila TV Nova z období před pěti šesti lety. Sitcom o policajtech, nevtipný komunální humor Zuzany Bubílkové, „kontroverzní“ talk show, Ivan Mládek, Adamcova estráda plná „hvězd“ typu Vítek, Vaňková, Vondráčková, Gott...
Je to zajímavá strategie – nějak jsem nezaregistroval výrazný stesk Husákových dětí (na které TV Barrandov dle vlastních slov cílí) po „staré Nově“. Samotná TV Nova udělala za ty roky pořádný krok dopředu a svou pozici jedničky si dnes myslím zaslouží – už pro odvahu opouštět zajeté koleje a vést společenskou diskusi (např. Soukromé pasti).
Přesně takovou odvahu TV Barrandov nepředvedla a to je můj první dojem.
Ale zvýšenou konkurenci v „plnoformátových“ televizích mohou vítat jak diváci, tak zadavatelé reklamy a potažmo i reklamní agentury. Z tohoto důvodu bychom si měli přát její úspěch.
„We try harder. (If you are not the biggest, you have to.)“ Tak kdysi nastavila svůj positioning půjčovna Avis a doteď je s ním úspěšná. TV Barrandov se bude muset snažit ještě podstatně víc.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Příspěvky
