15. března 2009

Dáme si pauzu, Facebooku

Jsou chvíle, kdy si uvědomíte, že vám nějaký vztah přerůstá přes hlavu.

A to je přesně čas říci jasné „Dost!“.

Pokud kupříkladu při sexu kontrolujete došlé sms a máte tendenci na ně odpovídat, není to zcela přirozené. (Ne, to se mi nestalo, pouze jsem o tom četl.) Váš vztah s technologií překročil určitou rozumnou mez.

Já jsem se rozhodl říci dost Facebooku. Nejenom, že jsem si zvykl kontrolovat aktuální stav několikrát za hodinu, ale zároveň pozoruji tendenci hodnotit kvalitu života lidí kolem podle kvality jejich statusů. „Co dělají?“ ptám se znepokojeně, když se dlouho neobjevuje nějaký zajímavý update.

Nejspíš žijí své reálné životy a zanedbávají své virtuální alter ego. Což nejsem schopen pochopit – snad si přece kdokoli může pustit Facebook na mobilu, když třeba v restauraci odejde jeho partner/partnerka na toaletu, a napsat tam něco zajímavého? Nebo když čeká na zastávce? Nebo když se nudí na poradě? Nebo když stojí ve frontě na pokladnu? Ne?!

Ehm…

Podobně znepokojivá je tendence žít tak, abych měl co psát do statusu. Na jednu stranu je to samozřejmě výzva mít zajímavý život, na stranu druhou asi není úplně v pořádku myslet neustále na to, jestli můj poslední zážitek pobaví mé „přátele“ na fejsbuku.

Takže říkám dost a vyhlašuji, že se na Facebook nepřihlásím.

Týden.

Déle si nemůžu dovolit Facebook jako technologii ignorovat.

Přijde vám to divné?

A jaká byla vaše nejdelší doba strávená bez mobilu v posledních pěti letech?

11. března 2009

Ztráta soukromí? Dostaňte na Facebook rodiče a prarodiče

Není tomu tak dávno, kdy Evropská komise varovala před Facebookem. Přesněji řečeno – vyslovila obavu nad nekontrolovaným publikováním osobních údajů na Síti.

Upřímně řečeno, myslím si, že žádná varování příliš nepomohou. Přesto je řešení jednoduché – nechť si naivní teenageři na Facebooku přidají do přátel své rodiče a prarodiče. A hned jim dojde, jak je důležité přemýšlet nad tím, co kde zveřejním a co znamená hlídat si své „veřejné soukromí“.

Btw. Evropská komise jako obvykle objevuje Ameriku. A to doslova - stačí si přečíst tento článek na USA Today.